O smutných věcech s úsměvem.

Přijde strýc Josefík na pohřeb svému o dost mladšímu kamarádovi. Postaví se k truhle, sdělá klobouk a potichu říká: "Tož tak, Jane, ty si tady klidně ležíš a já abych stál."


Po delší době se potkají dva známí.
"Tak co, jak se máte, co vaše paní?" vyptává se jeden. V tu chvíli si nešťastník uvědomí, že žena známého už dávno zemřela a snaží se zachránit, co se dá. "Pořád na stejném hřbitově?"


U soudu se ptá soudce: "Obžalovaný, stýkal jste se s mrtvým?"
"Jenom než umřel. Pak už ne."


Franta potká kamaráda Vincka a hledí na něho jak na zjevení.
"Dyť jsem slyšel, žes umřel! Tak tys neumřel?"
"Ale ano. Ale dnes už je mně o poznání líp."


Do hospody vejde Tonda Valigura, přisedne ke kamarádům a ti hned chtějí vědět, co je nového.
Chlapi, slyšeli jste to? Cyril Měchů umřel, ale ještě za tři dny s ním mluvili."
"Cóóó? Nedělej z nás voly! To není možné!"
"No, mluvili s ním, mluvili. Ale on jim neodpovídal!"


Pozoruhodné mohou být i nápisy na náhrobcích:
TY TU KLIDNĚ LEŽ - BUDE TI DOBŘE A MNĚ TAKÉ.

Jedna vdova dala svému nebožtíkovi na pomník tento nápis:
ODPOČÍVEJ V POKOJI - DOKUD SE NESEJDEME!

A pro změnu jistý vdovec nechal na pomník vytesat toto:
MOJE SLZY TĚ NEVZBUDÍ, PROTO PLÁČI.


A na závěr jeden..., prostě černý humor:
Dva kamarádi hasiči, notně posilnění alkoholem, si na jednu noc domluvili výměnu manželek. Samozřejmě potmě, aby nebyli poznáni.
Druhý den si ten, co to navrhnul, pochvaloval: "Tvoje manželka, to je oheň. Byla to paráda!"
"Zato tvoje je naprosto chladná," odvětil druhý rozmrzele.
"Nojo," pokýval hlavou první. "Však je taky už dva dny po smrti."