*Díkůvzdání*
( na motiv z J.Wolkera)
» autor: Tomáš |
...tisíce lidí na smrt jsou znaveni,
tisíce lidí
okolo propasti vlečou se zmateni
aniž ji vidí.
Z poutníků jeden i já jsem tak šel,
kolem té propasti v budoucnost spěl,
když její chlad mi v mžiku srdce zmrazil
a náhle v peřeje divoké srazil.
Ženo má
předrahá,
srdce mé láskou jsi prohřála,
smrt aby hru se mnou prohrála.
dech tvůj mi znovu vrátil život můj,
jsem vždy a budu jen tvůj.
1994
tisíce lidí
okolo propasti vlečou se zmateni
aniž ji vidí.
Z poutníků jeden i já jsem tak šel,
kolem té propasti v budoucnost spěl,
když její chlad mi v mžiku srdce zmrazil
a náhle v peřeje divoké srazil.
Ženo má
předrahá,
srdce mé láskou jsi prohřála,
smrt aby hru se mnou prohrála.
dech tvůj mi znovu vrátil život můj,
jsem vždy a budu jen tvůj.
1994
Tipů: 18
» 20.04.12
» komentářů: 11
» čteno: 917(22)
» posláno: 0
» nahlásit
» 21.04.2012 - 17:14
Paulmatthiole
Jakmile nám ženy zvýší spotřebu ATP, smrt chladem je dočista zažehnána... budiž požehnány :-) ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: *Pokusná hypnóza* | Následující: *Nevděk*