Poslední Væringjar
..........
» autor: Otrik |
Hladina nekonečných moří
a na nich já v bárce bez plachet.
Sám. Jen tak jak mne Bůh stvořil,
vydávám se na onen svět.
Jak dávní válečníci obklopen Valkýrami
a slunce hoří jak tváře chtivých žen.
Moře je klidné poseté květinami,
poseté smutkem a nářkem nad tím dnem.
Mrak ohnivých šípů náhle zakryl slunce,
spím v těch plamenech tady na konci své cesty.
Je konec poslední pohled na nebe
a potom jen dým černý a mastný.
a na nich já v bárce bez plachet.
Sám. Jen tak jak mne Bůh stvořil,
vydávám se na onen svět.
Jak dávní válečníci obklopen Valkýrami
a slunce hoří jak tváře chtivých žen.
Moře je klidné poseté květinami,
poseté smutkem a nářkem nad tím dnem.
Mrak ohnivých šípů náhle zakryl slunce,
spím v těch plamenech tady na konci své cesty.
Je konec poslední pohled na nebe
a potom jen dým černý a mastný.
Tipů: 22
» 29.03.12
» komentářů: 9
» čteno: 784(25)
» posláno: 0
» nahlásit
» 29.03.2012 - 08:23
Krásné.
...ale bacha na jeptišky víš jak dopadl ten chudák viking v tom filmíku....:-)
...ale bacha na jeptišky víš jak dopadl ten chudák viking v tom filmíku....:-)
» 30.03.2012 - 18:10
Paulmatthiole
... potom zbývá jen pohlédnout do tváří otců, sedících mlčky v příšeří jediného sálu sroubeném z gigantických kmenů, a vzdát hold svému bohu. ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Konejšivá mlha | Následující: Válka je vůl