Babička (13)

» autorka: Theresa
Babička (13)
„Ahoj babi, už jsem doma!“
Suz se vyzula a vešla do obýváku.
„Ahoj Suzan,“ usmála se nan í starší paní a odložila na stolek brýle na čtení.
„Stefan ještě není doma?“
„Ne. Zejmě se mu ta schůzka protáhla. Nakonec je dobře, že šel taky někam ven. Chceš něco k jídlu?“
„Ne, jedli jsme.“
„Jsem ráda, že sis našla kamarády.“
„Já taky, ale Stefan se moc nadšeně netvářil. A teď pořád lítá za tou svojí Elene.“
„Je to chytré děvče, ale nejsem si jistá, jestli se ke Stefanovi hodí.“
„Jo, je milá, ale podle mě by se ke Stefanovi hodila víc třeba Nica. Je taková víc…“
„Nicolette je nerozvážná,“ doplnila Catherine Monliová svou vnučku.
„Ano. Stefanův pravý opak.“
„Tak to určitě! Jsem ráda, že se ti tu líbí.“
„Všichni tady jsou fajn.“
„Určitě se najdou i ti míň fajn, ale jsem ráda, žes je ještě nepotkala.“
„JSi zřejmě hrozně přísná matikářka, babi.“
„Copak? Renidan s Nathanielem si stěžovali?“
„Ne, jen říkali, že jsiu přísná a mám se na co těšit, až u nás budeš někoho suplovat.“
„A to bude v pondělí. Zeměpis.“
„Takže si mám připravit matiku?“ zasmála se Suz.
„Víš co? Překvapíme je. Najdu nějaký cetopis, který si přečteme.“
„Dobře.“
„Ale neříkej to tam nikomu,“ mrkla na ni.
„Neboj!“

Stefan zaklonil hlavu a podíval se na oblohu.
Byla tmavá, zatažená těžkými mraky, které zakrývaly měsíc i hvězd, přesto ji cítil.
Magii.
V noci silněji než ve dne. Pocit, který prostupoval celým tělem, uklidňoval ho a zároveň nutil zůstat ostražitým.
Právě v noci bylo nebezpečí největší. Chvíle nepozornosti z něj dělala snadný cíl.
Stáhl si kapucu víc do čela a zabočil k domu.
„Ahoj babi!“
Zamkl vstupní dveře, vyzul se a šel do obýváku.
„Čau ségra.“
„No konečně ses taky uráčil přijít domů,“ stričila do něj Suzanne. „Zahraješ si taky karty?“
„Jasně.“
„Tak jak sis užil večer s Elenou¨?“ zeptala se Catherine.
„Dobrý,“ prohlásil a dál to nerozebíral.
„Ty jsi teda sdílnej,“ ušklíbla se Suz. „Já jsem si to užila. Jsou moc fajn a příště půjdeš taky.“
„Pokud budu mít čas.“
„Ne, prostě půjdeš. Jsem tvoje sestra a mám právo na trochu tvého času,“ zamračila se a ruce si dala v bok. Situaci kazil jen smích, který se jí zmocňoval.
Stefan se zasmál.
„Možná.“
„Ne, určitě. Hraj,“ postrčila k němu karty.
Catherine s úsměvem sledovala jejich pošťuchování a potom se její pohled setkal se Stefanovým. Oba moc dobře věděli, že příště Stefan dá přednost sestře před Elene.
Tipů: 4
» 19.03.12
» komentářů: 2
» čteno: 483(5)
» posláno: 0
Ze sbírky: Tajemství noci


» 20.03.2012 - 18:58
Už aby se rozjela akce-reakce :)
» 20.03.2012 - 20:49
Ještě pár dílů :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Společný večer (12) | Následující: Kamarádky navždy (14)

© 2011 - 2021 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.