Slib mi

Slib mi, že mě nikdy neopustíš.
Slibuji, řekl.
Usmála se.
Slib mi, že ode mě dnes neodejdeš!
Prosila ho.
To ti přece nemůžu slíbit,
vždyť mě znáš.
Musím odejít, ale brzy zase přijdu.
Nechoď, prosím.
Nechci tady být dnes sama.

Ale no tak, vždyť se zase
za pár hodin uvidíme.

Proč tady nemůžeme zůstat spolu?
Musím jít, mám nějakou práci, víš?

Nevím.
Nemusíš nikam chodit,
kdybys chtěl, tak tady zůstaneš.
Bojím se o tebe, neodcházej!

Vážně to nejde, tohle nemůžu zrušit.
Znáš přece ty lidi, pro které pracuji.

Právě, že je znám.
Nechoď nikam!

Nezlob mě, řekl jsem přeci,
že tam musím.
Udělám svoji práci a vrátím se hned k tobě.
Nikam dneska po práci nepůjdu,
sednu do auta a pojedu rovnou za tebou.

Slibuješ?
V jejích očích se objevily dva plamínky.
Ano, slibuji.
Uvěřila mu.

Dívala se, teď už mlčky jak se obléká
a když si dal svou zbraň do kapsy,
znovu se začala bát.

Kolikrát už takhle odcházel
a kolikrát o něho měla strach.
Vždycky se ale vrátil.
Jen dneska je takový divný den.
Tušila, že dnes se něco musí stát.

Oblékl si sako, políbil ji a odešel.
Seděla na posteli, sama ve
velkém, tichém bytě.
Jen velké starožitné hodiny
na zdi tikaly a neúprosně měřily čas.

Zabouchl dveře, a pospíchal k autu.
Bylo 7:00.

Vstala a nalila si kávu.
Silnou, hořkou.
Jako některé dny v jejím životě.
Jako právě ten den, který má přijít.
Jako zbytek jejího života.

Padlo několik výstřelů,
lekla se a opařila se kávou.

Běžela ke dveřím, otevřela je.

Seděl zády opřený o své nové auto
a levou rukou se držel za břicho.
Mezi prsty mu z rány protékala tmavě
červená krev a rozlévala se po drahé bílé košili.


Klekla si k němu, ale nevěděla, co má dělat.
Chtěl něco říct, ale nebylo mu rozumět.

Opřel se hlavou o její rameno
A přestal dýchat.

Starožitné hodiny v ložnici se zastavily,
Bylo 7:03.

Vzbudila se s křikem.
Uklidňoval ji.
Co se stalo? Zeptal se.
Nic. Nic nezlob se.
Něco se mi zdálo.

Lehla si k němu a objala ho.
Byla to přeci jen, noční můra.
Nic zlého se nám přece nemůže stát.
Znovu usnula, tentokrát už klidně.

Nevzbudila se, když ji líbal na tvář.
Nevzbudila se, když se oblékal.
Nevzbudila se ani, když odcházel
a starožitné hodiny stále stejně a
neúprosně měřily čas, bylo 7:02.