Pod imladrijskou hvězdou

Kapitola 36: Markétu čeká zkouška, která se poněkud zvrtne ...
» autorka: erestor
Markéta horlivě listovala imladrijskou kronikou. Nemohla uvěřit, že si z ní Elrohir nedělal při snídani legraci. Jistě, bylo všeobecně známo, že se Elfové dožívají vyššího věku než lidé, ale až o tolik? Ano, tady to je! Léta tohoto … Polkla. Rychle si odečetla letopočet z knihy od toho současného. To přece není možné! Opřela se v křesle a hleděla na zažloutlou stránku, jako by jí mohla dát odpovědi na vše, co se jí honilo hlavou. „Paní?“ Polekaně otočila hlavu po hlase a spatřila ve dveřích stát Arianu, která se tvářila velmi ustaraně. „Není vám dobře?“ Markéta jen potřásla hlavou. „Jsem v pořádku, neboj! Jen … Kolik je ti let?“ Ariana se usmála. „Ach tak! Tři sta dvanáct, paní! Ale tady se věk tak moc nebere!“ Markéta se proti své vůli pousmála. „Zřejmě si na to budu muset zvyknout!“ pronesla odevzdaně. „Je tu ještě něco, co bych o vás měla vědět?“ otázala se se zájmem. „To je těžké, paní! Pro nás je to naprosto přirozené, tak si neuvědomujeme, že to pro někoho může být zvláštní nebo neobvyklé!“ Markéta přikývla. „Máš pravdu! Ale proč jsi vlastně přišla?“ Ariana se prudce nadechla. „Odpusťte, paní, málem bych zapomněla! Chce vás vidět lord Elrond! Máte hned přijít k léčitelům, paní!“
Elrond stál u dlouhého stolu v přípravně a se zájmem si prohlížel svazky bylin, které na něm byly rozloženy. „Není jich nějak moc, lorde?“ otázal se ho nejvyšší léčitel. „Ne! Pokud ji mám nechat pracovat na našich lidech, tak si chci být jist, že přesně ví, co dělá!“ Léčitel se pousmál. „Budu jí držet palce!“ nepatrně se svému vládci uklonil a šel si po svých. Elrond si začal připravovat další věci. Vzpomněl si, jak před dlouho dobou takto zkoušel Elladana …
Markéta s bušícím srdcem vstoupila do vyšetřovny a rozhlédla se kolem. K její úlevě tam nikdo nebyl. Pomalu přešla k velké skříni, kterou otevřela. Na policích tam byly vyrovnané nejrůznější misky, nože, čisté plátna, obvazy a spousta uzavřených dóz a lahviček. Zkusmo jednu otevřela a ovanula jí vůně mateřídoušky. Usmála se. Cítila se tu jako mezi starými dobrými přáteli. Najednou se rozlétly dveře a dovnitř vešli dva válečníci. Jednomu z nich ošklivě krvácelo rameno a ten druhý ho podpíral. „Dělej!“ štěkl na ni. Chtěla namítnout, že ona nesmí, ale pod jeho přísným pohledem si netroufla. „Polož ho sem!“ ukázala na lůžko. Na podnos si vyndala misku, pár čtverců plátna, několik nožů a lahvičku s odvarem z jitrocele. V kameninovém umyvadle si opláchla ruce a přešla ke zraněnému. „Co se stalo?“ zeptala se věcně, zatímco zručně rozřízla tuniku. „Napadli nás! Víc vědět nemusíš!“ dostalo se jí příkré odpovědi od toho druhého. Sice se jí to dotklo, ale po nedávném rozhovoru s lordem Erestorem se rozhodla nebrat to osobně. „Jak se jmenuješ?“ otázala se zraněného a opatrně mu omyla ránu. „Laren!“ vypravil ze sebe sotva slyšitelně. „Máš uvnitř hrot, Larene!“ oznámila mu klidně. „Dám ti něco na bolest!“ Všimla si, že ten druhý se usadil do židle v rohu pokoje. Nevypadal, že by mu něco bylo, ale raději se ujistila. „Jsi také zraněn?“ Potřásl hlavou. „Nic, co by stálo za řeč! Věnuj se Larenovi, děvče!“ Pokrčila rameny. Byl dospělý, tak se s ním přece nebude dohadovat, ne? Nalila do hrnečku makový odvar a přidržela ho Larenovi u úst. Poslušně všechen vypil a unaveně zavřel oči. Markéta se rozhodla ještě chvíli počkat a zkoumavě si ho prohlížela. Vypadá mladě, ale co se Elfů týče, tak věk je dost problematický! v duchu se pobaveně ušklíbla. Zkusmo se dotkla obnažené kůže, ale Laren nijak nezareagoval. Vybrala si nožík s úzkou čepelí a obratně nařízla okraje zranění. Pak vzala pinzetu a opatrně ji vnořila do svalu. Zatajila dech. Teď se dozví, jestli to bude tak snadné, jak to zpočátku vypadalo! Brzy narazila na cizí předmět. Jemně roztáhla čelisti a pomalinku ho vytáhla. Vydechla. „A je to! Ještě to zašiju a zavážu …“
Elrond ztuhl a jen stěží udržel jazyk za zuby. Viděl svoji snachu, jak se naklání nad lůžkem, kde ležel raněný. „Myslím, že jsem ti řekl, že se nejprve chci přesvědčit, zda na to máš!“ pronesl chladně a přistoupil k nim. „Nikdo jiný tu nebyl! A jestli chcete, můžete si moji práci zkontrolovat, lorde!“ Markéta k němu zvedla oči. „Přesně to mám také v úmyslu!“ Hbitými prsty zkoumal Larenovo rameno. „Jestli tam něco zůstalo, dostane infekci!“ Markéta si povzdechla. Léčitelé v paláci jejího otce se chovali stejně. Dokonce ještě pohrdavěji! „Dávala jsem si pozor, lorde!“ Ale nezdálo se, že by ji Elrond vnímal. „Nic tam není, stehy pevné, hojivý balzám …“ mumlal si pro sebe. „Ano, vše se zdá být v pořádku. Zavaž to a nech ho přenést do pokoje na konci chodby!“ pokynul Markétě a pak se zadíval na druhého Elfa. „Pojď se mnou! Chci vědět, co se na hranicích stalo!“
Tipů: 6
» 18.02.12
» komentářů: 1
» čteno: 812(4)
» posláno: 0


» 18.02.2012 - 08:25
... super ;-) ... a Markétě držím palce, ba vlastně pěsti :-) ... a rozvaž, jestli nedávat i dva díly na sobotu :-))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.