Procitat
2001 (2012 - zmeněno jedno slovo v básni a řádkování)
» autor: Martin Kredba |
Procitám tvým uzemím, kde napadl sníh
svými vločkami pohladil Mrtvé duše od Gogola
a pak rozplynul se ve vlasech dnů
na polstrovaných pohovkách vlaků
Gramofon srká vzduch
tak stydlivě
jak spící rotace modrých očí
které utíkají do našich životů
aby se našly
Večernice uplavala nám proti proudu
jak kůrka z tvé duše
jak socha bez hranic
protančím tvým potokem
a mrtvé oblázky jak lidé se probudí
V klíně neonových světel zápasíme o čas
jenž se zastavil v copáncích nebes
kam vítr unesl tvůj pláč
svými vločkami pohladil Mrtvé duše od Gogola
a pak rozplynul se ve vlasech dnů
na polstrovaných pohovkách vlaků
Gramofon srká vzduch
tak stydlivě
jak spící rotace modrých očí
které utíkají do našich životů
aby se našly
Večernice uplavala nám proti proudu
jak kůrka z tvé duše
jak socha bez hranic
protančím tvým potokem
a mrtvé oblázky jak lidé se probudí
V klíně neonových světel zápasíme o čas
jenž se zastavil v copáncích nebes
kam vítr unesl tvůj pláč
Tipů: 14
» 10.02.12
» komentářů: 5
» čteno: 571(13)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ranění andělé | Následující: Sluneční paseky