Zapomínám

Nějak už jsem zapomněl,
tě mít rád v té dnešní době.
A ze všech žen, co kolem jdou
dát polibek jen tobě.

Celou tě tím tak zaskočit,
že sotva dechu bereš.
A líbat dál. A neskončit,
dokud se neprobereš.

Pak něžně sklopíš oči,
a řekneš hlasem tichým:
"Pane, copak se tohle sluší,
nevidíte jak se stydím?"

Já ti odpovím,
že se stydíš krásně.
A ty se usměješ,
a já ti všechny básně,
jen tak, z ničeho nic, daruji.

Potom se rozejdeme,
ty tam a já zas jinam půjdu.
I když už se nikdy nesejdeme,
v těch básních, tě stále líbat budu