Splývání

» autor: Martin Kredba
Stíny si hrají se světlem na schovávanou
těla stromů prohýbají se a stárnou
jako tvá duše co otevřela jsem ji
skrze linku svých plných rtů
a po špičkách jsem se do ní vkradla
celou jsem ji prošla
a kroky mé a kroky tvé
spojily se v souznění
jsi vodopád
a já na té vodě pluju
divoce a pak něžně
jako lístky máty voní tvá kůže
po tvém úsměvu jsem žhavá
jsem zrnko písku na dunách
co držíš jej v dlaních
Jsem tvá
a přesto kdesi ztracená
v záři kosmu
v poli máků
tam mě zítra najdeš
schoulenou a nesmělou
jako klíček stonku
co chce v tobě vzkvést
Tipů: 15
» 04.02.12
» komentářů: 5
» čteno: 498(15)
» posláno: 0


» 04.02.2012 - 21:43
své tělo v tvé vplést:)KrásnoST:))
» 04.02.2012 - 21:49
1
Nádherné splývání...jednoho v druhém..:-))
» 05.02.2012 - 05:40
Nejkrásněji kvete láska
ST
» 06.02.2012 - 01:21
Pěkně se četla.Tip
» 06.02.2012 - 16:03
Tak kveť, krásný je svět
ST

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Vítr z podzimu | Následující: Vyznání

© 2011 - 2020 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.