Vyznání

převedeno z Literu.cz (2002?), dvojmezera odstraněna - upraveno rovněž řazení vět :o )
» autor: Martin Kredba
Plátky růže rozházel jsem po mrtvé vodě
posbíral živé siluety časoprostoru
má duše stékala z okapů
svlažil jsem stěny tvého ženství chrámu
vykasal sukni oblohy
navlékl ti hábit z ticha
a chtěl žít chvíli v naivitě
když orosí se nové ráno v zákulisí hadích těl

Když svléká se pomerančová kůra kuchyňským nožem
chci ti říct
jsme před sebou nazí
otevírám desky z papyru
řekni proč
vrásky v komorách srdce posledním tangem blednou
a pak zas rozblikají neony našich duhovek
otevírám studánku tvých roků
hltám je necudně
tak to je to vyznání
když roztáhnu závěsy
a zatančím si se světlem.
Tipů: 22
» 06.02.12
» komentářů: 9
» čteno: 968(17)
» posláno: 0


» 06.02.2012 - 22:40
Dobrý, ST, až na to členění textu ...
» 06.02.2012 - 22:42
Souhlasím se Siorakem,báseň je pěkná,dvojmezera v tomto případě při čtení trochu ruší.Přesto ST.
» 06.02.2012 - 22:47
Zajímavě psané
» 06.02.2012 - 23:43
Dobrý..ST..
» 07.02.2012 - 09:26
dobrá!
» 07.02.2012 - 09:50
moc pěkné:)
» 07.02.2012 - 13:27
Krásně se četla, lehkostí a něhou na mě vlétla. ST si zaslouží**
» 07.02.2012 - 15:42
Pěkě se podařila.
» 18.03.2012 - 18:26
Moc hezká.. Nabízí hodně mezi řádky..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Splývání | Následující: Nebeský kolotoč

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.