NIKDO NEHRAJE JAKO MISTR FUK

Házím slova na papír...

...z pátého patra, prosím...

Sleduji, jak se trefím
do čtenářova vkusu,
který se lekne
ve výbuchu emocí
…
..
.
a bez zábrany
spustí kritiku,
která kupodivu nebolí,
ani když se srdceryvně rozpláču.

Možná pláču štěstím,
ale slzy (bohužel/bohudík) nejde zastavit.
…
..
.
a můj myšlenkový biceps
se natahuje, jak dlouhé
jsou ty košaté věty, které
se krkolomně skládají...

...jako harmonika z abecedy...

Nikdo nehraje tak dobře,
nikdo nehraje jako mistr Fuk.

I kdyby sebevíc
trápil plíce,
tak mistr Fuk předčí
všechny, kteří chytají vzduch.

Mistr Fuk je géniem,
který ví odkud vítr vane.

A v jeho přítomnosti
se vám slzy do očí
dostaví, aniž byste byli smutní.

…protože tak to prostě chodí,
bez jediné zbytečné stopy navíc…