vývojářská...

stavil jsem se na drink
v posledním baru noci
z jukeboxu vybrkávala
snivé melodie
Carla Bruni
a já u sklenice whisky rozjímal
jak se všechno točí
kolem peněz
jak se po světě chodí
a jak se něco naučit...

vývoj skutečně všemožně pokročil
asi jako u dívek
mezi třináctýma a osumnáctým rokem
co je však paradoxní
že po mě někdo požaduje
abych uvažoval
o pravé skutečnosti
v okamžicích
kdy je tato realita
směsicí rozdílných realit
každodenního života...

náhle zaskřípaly okenice
jako křik šíleného racka
a ke mně přistoupila dívka...

opřela se mi tágem o hrudník
a povídá
slyšela jsem o vás
že jste pověstně zdrženlivý
vzápětí mne políbila
a já ucítil tu zvláštní vůni sladu
z dubových sudů
smíchanou s tequilou
plátkem limetky
a špetkou soli...

už dlouho hledám člověka
co přestal mluvit
a neztrácí hlavu ve chvíli
kdy ostatní propadají panice
s takovým bych ráda rozmlouvala
a nebo bychom mlčeli...

má Jeunesse
tak jsme se seznámili...