Levandule

Rovná cesta je vždycky nahořklá

o životě…

Na procházce se psem

Bláznům je dovoleno vše… bezplatné přesčasy

Otevřená… pro duši… pro náruč

… pracovní

Psala jsem tam básně…

… noci

Unesla tuny mých básní z posledních týdnů

Bez slunce…

… nikdy jsem to necítila tak upřímně… vždy to pro mě byla jen formální slova, která mi nešla ze rtů

co s hořkostí?

... při troše teploty ...

Špína z koutů pro řasy trávy

milování

Prázdnota mezivteřin (není o mně… kecám… je o každé krizi v nás)

Neházejte perly … do plných hrnců sebe sama

O bdělosti zklamání...

Vzdávám se. Všemu a všem. Anděli – ďáble, vem si mě, vem...

Někdy člověk musí zapřít sám sebe, když chce probudit slepé... odměna je však jako chmýří v povětří