Domov ve smyčkách ručníku
Vzdávám se. Všemu a všem. Anděli – ďáble, vem si mě, vem...
» autorka: Levandule |
Ten frotý pocit domova
děrují moli
slov
A pocitů
A dětské tetování
luštím
déle, než bych měla
Nebo je ten čas akorát
Kdo to rozhodne?
Lepší rozum
nebo lepší srdce?
Nebo čas,
jež zreznul úkoly?
Červíci
hýbají mrtvolou energie,
co neposílí, to zabije...
Proč – koho – co?
Chci sázet macešky a sněženky
Jen štrůdl jablečných vůní
Ptáte se,
proč jsem cítit pepřem?
Možná pro vaši prázdnotu
... ve zlomcích okamžiků
v předmenstruačním syndromu
mého bytí
děrují moli
slov
A pocitů
A dětské tetování
luštím
déle, než bych měla
Nebo je ten čas akorát
Kdo to rozhodne?
Lepší rozum
nebo lepší srdce?
Nebo čas,
jež zreznul úkoly?
Červíci
hýbají mrtvolou energie,
co neposílí, to zabije...
Proč – koho – co?
Chci sázet macešky a sněženky
Jen štrůdl jablečných vůní
Ptáte se,
proč jsem cítit pepřem?
Možná pro vaši prázdnotu
... ve zlomcích okamžiků
v předmenstruačním syndromu
mého bytí
» 22.03.2009
» komentářů: 2
» 22.03.2009 - 10:21
labuť:
Mezi ďábly nepatříš... jsi anďelské stvoření a tam je Tvé místo...
Mezi ďábly nepatříš... jsi anďelské stvoření a tam je Tvé místo...
» 22.03.2009 - 11:32
Konec konců:
Tohla mě tak moc bodla... až jsem se zamračila...
Tohla mě tak moc bodla... až jsem se zamračila...
Předchozí: Mezidní | Následující: Bělost louží