nejsembásník

Ticho a temnota, zima a zatuchlina, z ďábla je hodnota a místo peřin hlína …. Máš dlaně od vosku, jak věčně svíráš svíce, hřebíky do mozku, jsi stará poběhlice!!!! V tvých  očích  plamínky přináší druhým teplo, do dlaní vzpomínky a sluncem  boříš  peklo …

Těším se na tvé libůstky, na zvláštní vůni koření. Proplatím tajné odpustky, v očích odkryju záření . Jsou vzácné chvíle spojení, podivné cesty k rozkoším, projdeme starým sklepením, všechny tvé kouty pustoším. V Tobě zanechám znamení, slyšíš jen moje vábení, kde tvoje duše pramení, tam moje srdce zkamení.

Bylo to možná naposled, snad mělo to tak být. Neměním schválně slovosled, jen v duši cítím klid. S pokorou, hlavu svěšenou, uznávám svoji chybu, měla jsem býti vznešenou a zatím – se tu hýbu . Jsem aktivní a k smíchu? Takhle se žena nesmí chovat? Řvu nahlas v lesním tichu, dlouho ti budu do [...]

vybrali jsme svoji dávku štěstí...

v ohni ...

tak to prostě mám....

*****

BEZ ANTC

***

*

... snad jednou ...

* * * * *

... a všechno je jinak ....

život je boj ...

je to stále dokola ...

že ještě ...

*

Hrůza v Norsku mě nedá spát ... proč vědci nenajdou lék proti agresi a nenávisti ???

* * * * *

pro naše přátele ...