Lenka pomněnka

V šuplíku ležela, zahrabaná v knížce, vytáhla jsem ji za uši ať stíny na duších zaplaší.

Kapka po kapce vyplaví bolest.

Řeka důvěry, plynoucí do moře pohody.

S patentem na rozum, s neomylností sobě vlastní, sebevědomím ve výši mrakodrapu... však je taky potkáváte :))

Rodina je bezpečí, je to štěstí bez řečí.

Letní hraní :)) radost ze slov.

Po shlédnutí stejnojmenného německého dramatu podle románu M. Houellebecqua včera na Čt 2. (Rovnice a Láska)

Se štěstím je to složité, když jej máme, jen stěží jej vnímáme. Je to prostší, než se nám zdá, stačí otevřít oči, je všude kolem nás.

Štěstí je jako opeřenec, když je vyplašeno, uletí. Neplašte okřídlence.

Klárce

Terezce

Všem co nehrbí záda a nezakrývají si oči...

Klárce

Moře života je nekonečné.