OCHRÁNCE Jsem Atlas, co vypíná se nad světy ochránce krbu, co na svým hrbu nese tíhu světa, biblická věta nad věty, tvůj otrok, tvůj poddaný který ochrání tvé sny, život, den po dni jsem vozka v ohni bezejmenný , jenž na kozlíku tvůj kočár v bouři do bezpečí dovede ten, jenž pro čest ženy nastaví [...]

Minutu po minutě vteřinu po vteřině já ve svý hlavě zvu Tě jak kdysi na Petříně. Mám ve svém nitru hutě a jiskry kovadlině vypráví. .. Jak to tenkrát bylo. Možná že byl to útěk a po něm ve mne zbylo milión loktů sukna smutku vskutku. ..Popsat to nedovedu stavěl jsem hradby z ledu zdolával [...]

Anotace: otázky sepsané 3.září 2011 ______________________________ Už jste někdy viděli nějakého savce, aby samička poté, co nakojí své mládě, ho odnesla spát do jiného pelechu, než spí ona sama? Kolik z Vás máte své psí kamarády a necháte je spát s vámi? Tak proč své miminka necháváte naříkat odkázané na smutnou samotu v postýlkách? Proč [...]

Tak si jděte!    * * ** * * Polibek na cestu a teď  si klidně jděte, když jste tak nedočkaví já nepůjdu, ale přeji vám zdraví. V azurové počkám  barvě, však  časem se  všechno opraví co ještě zbývá  k nápravě to věc je jistá hudba zítřka už fanfáry chystá, slza smutku mi sedí v [...]

Za hranicí vkusu dám ti velkou pusu sladkou s chutí cukrkandle jazyk můj ti zlechtá mandle vzápětí se dostanu až do tvého hltanu              ! auvajs ty máš ostrý skus jazyku mi chybí kus...

probudil jsem se po půlnoci nějaká neznámá síla mne popadla vystrčila ven a já za malou chvíli zjistil proč je cigareta pozdě v noci tak nezvykle chutná… potichu jsem si k tomu basoval jednu skladbu od neznámého hudebníka aniž bych si všiml že se jedna z hvězd přibližuje až se přede mnou zjevila dívka… jemně [...]

možná to bude znít děsivě ale i když splníme své závazky v rámci Kjótského protokolu do puntíku matičku zemi nezachráníme ani tím že zrovna teď pozhasínáte v bytě a do práce půjdete pěšky i v zimě… takže si klidně můžeme nazout sandály a položit se na pláže… jenom trochu dál protože stoupnou hladiny moří… přitom [...]

poprvé jsem sice byl klukem zhruba asi v 9.století před letopočtem ale pokaždé jsem jím rád zase… nejsem žádný protiteroristický drsoň s hlasem jako rašple kterému nikdy nedojde svítilna ani baterie v mobilu nepřichází ale přilétává na řízené střele v důkazu svých nadschopností co si nepotřebuje občas odskočit a má povolení klidně vás zastřelit za [...]

stiskl jsem tlačítko a dveře od domu se daly do pohybu asi tak rychle jako se vzdaluje kontinent od kontinentu což obzvláště vynikne právě teď když lije jako z konve… rozsvítil jsem v jediné velké místnosti a žárovka zalila interiér měkkým oranžovým přísvitem podobně jako rudé světlo v ponorce při vyhlášení poplachu… natáhl jsem se [...]

Mám se bídně žeru sejry plesnivý a piju vína starý bydlím v centru Libně před domem dvě káry bez střechy .. Slova útěchy mi nestačí znám jak se prachy otáčí však bohatství mi netěší vždyť vyrostl jsem s veteší co v Liedlech nakupuje a stává ráno v šest pak v bárkách městem pluje po kolejích [...]

Můj milý státe vím nemáš vrchovaté pokladnice máš málo úředníků a plíce tvé jsou nezdravé kaju se převelice že neplatím ti daně ..ale zas v krámě nekradu nedávám direkt na bradu v průjezdech vetšinám jen okusuji mršinám tak jak to dělaj supi možná jsem tupý a plavu v investicích to plaval jsem i kdysi po [...]

..dojít si pro smrt jedním z pátků aby jsi mohl od začátku zas čistý ránem jít nemusíš číst a míti bradku a pravdy z vína pít aby jsi pochopil že to co jsi tady pil je vodou zkaženou pro mysl blaženou je světlem tma a startem cíl proměníš v popel jinovatku a v radost soužení [...]

Mé cesty domů do korun stromů tak jako na začátku krajiny bez signálů bez králů a jejich marnivosti kde jsou ty mosty? Vřetena vymotaná? Už stopy zavál z rána písek z pobřeží už dávno neběžím nechám se vézt a z věží světla měst navečer zhasínám zapomeň na začátky a odpusť pustinám samotu a noci ticha [...]

Tam v polích mezi řádky já hledám zase zkratky do dětství vím jsou to cesty vratký a není cesty zpátky jen přes most bláznovství Přes oči važte šátky a veďte mne jak bábu slepou mne v spáncích zase tepou ti přemnožení permoníci kráčím rozcuchán ve vichřici zas v bleděmodrým pyžamu a sestře říkám zůstanu tu [...]

Řekla teta verze Beta to je ono ne jak ta co tu léta byla stará jako y oko Ono marně klikám někdy nikam vím že sem blb často říkám nejsem sám však co tu tonou kde je ten co napsal tamto? Pověz Franto kam ses ztratil? Odhlášen byls’ pak ses vrátil sledoval mne v mojim [...]

Bude-li to naléhavé přilehni já podlehnu...

Anotace: dílko z komenů – reakce na: http://www.liter.cz/nejsem-25/ _____ odlesky stesky starých pocitů tu a tam na chvíli jsou ještě tu ještě jak sousoší lemují stezky, zůstaly, ale tam a tady již jsme my na hranicích jitření

Ticho a temnota, zima a zatuchlina, z ďábla je hodnota a místo peřin hlína …. Máš dlaně od vosku, jak věčně svíráš svíce, hřebíky do mozku, jsi stará poběhlice!!!! V tvých  očích  plamínky přináší druhým teplo, do dlaní vzpomínky a sluncem  boříš  peklo …

Ještě se smí : Ještě se smí nést plachost lesní zvěře toulat se ve větvích ticha peřejí když dech se tísní v kruhu bez páteře a chmýrka nehřejí . .

Je prostě dokonalá stále se mnou navlhlá a hlavně mlčí co užila bytů,smrčí sklepů,půd a posedů v písku,trávě,na ledu pěkně pružná spolehlivá vymývám ji po stopáté a jak vy to vlastně máte? Dost už bylo těch pohádek pozdravuje ..Vulkán Hrádek