Kropotkin– anotace:etice anarchismu

Mám se bídně
žeru sejry plesnivý
a piju vína starý
bydlím v centru Libně
před domem dvě káry
bez střechy

.. Slova útěchy
mi nestačí
znám jak se prachy otáčí
však bohatství mi netěší
vždyť vyrostl jsem s veteší
co v Liedlech nakupuje
a stává ráno v šest
pak v bárkách
městem pluje
po kolejích

Za límec padá ránem sníh
z kapsy jim trčí tramvajenky
mravenčí stezkou
do Kolbenky
večer zpět
tisíc let
však kdo četl
Kropotkina
ví že pravdy ze dna vína
když je bude v hltech pít
mohou taky otrávit.