Tak si jděte

E.T.Jane:
Odešlo jich hodně,
pravdu máš...
Vidí to bohužel shodně
co naděláš....
Mrzí mě to taky moc**

Kapka:
Je to moc hezky napsané...
ST

kavec:
Maruško , já jsem neodešel . Já jsem tady a ještě jsem na básničkách a na Písmáku .
Nevím , zda je považováno za odchod to , že jsem na více básnických servrech , ale na Liter stejně nedám dopustit .Hezký den Jirka

labuť:
Nechci odtud odejít, jsem tu stále i když nakukuju jinam... a proč? Protože mne to tu už netěší!!! Je tu zmatek a nepřehlednost, což je, připouštím, zapříčiněno i tím, že zvyk je železná košile, ale takovýto nový liter nechci. Pro mne je krása v jednoduchosti, bohužel a dnes je liter pro mne stejně nehezký, jako celá řada ostatní literárních serverů, do kterých jsem měla možnost nakouknout... kdoví, jak to bude dál... Nepřestávám věřit, že se změny k lepšímu ještě objeví, ale zároveň mám v sobě i pochyby... a proto se chodím potěšit tam, kde to připomíná starý dobrý „domov“.

Liška76:
Moc hezky napsané..někdo zvykne si někdo zůstane..a navíc vždyť jsou i tací...dobří holubi se někdy vrací..

krizekkk:
Odchází někdo a něco neustále... Ach jo. st

Kars:
Neodcházím Maru, jen čekám a je mi smutno, stýská se mi po jednoduchosti a přehlednosti starého, dobrého literu. Vrátím se, až se tu budu cítit jako doma a přestane mi chodit cizí korespondence do mých vzkazů, až se nebudu bát, že mě někdo kontroluje, až si budu moci najít rychle díla svých oblíbených, až budu vědět, kdo mi dal hvězdišku a dal komentáře k starším dílům. Zatím sem budu jukat a čekat a hrozně rád se vrátím, věř mi.
Jen se modlím, aby to bylo rychle, dokud se literáci nezabydlí v příjemnějším prostředí

TetaKazi:
Taky vyčkávám, i když jsem jukla už i na „básničky“. Z modra se mi nechce, už si možná i trochu zvykám, něco málo se během těch prvních týdnů polepšilo, doufám, že další změny ještě přijdou... Chtěla jsem si dopřát nekolikadenní pauzu a jsem tu zas – asi to mluví samo za sebe...:-))

Danger:
Sníčku tak ta je smutná a doufám, že je to jen opadavá nálada a vše se v dobré obrátí.Objímám na dálku.

j.c.:
jsem zvyklý psát na pomačkané ubrousky a pivní tácky
na okraje časopisů v čekárně před ordinací
za lomozu, křiku, intrik Kočicí pracky
do ticha výkřiků, co ozvěna mi vrací
jsem zvyklý psát za kolébání bárky a píšu dál, sem na modré stránky
***
Jiří

Weylin:
Je to dilema..něco je lepší,něco zmatenější-myslím,ale na odchod to snad není.