Mí přátelé

básnička ze šuplíku... nejsou v ní mí literární přátelé, těmi jste všichni vy, kdo mě tolerujete a komentáři povzbuzujete... (ale vlastně...třeba se tam najdete i vy... tedy, já vás tam vidím...)
» autorka: Levandule
» archiv Básně / Ostatní
Přítelem mi je ten,
kdo svým úsměvem či pomocí
prosluní můj den.
To jsou mí denní přátelé.

Přítelem mi je ten,
když v propasti života jsem uvízla
a on pomůže mi ven.
To jsou mí přátelé do deště.

Přítelem mi je ten,
kdo zúčastnil se mého vzniku a vývoje,
abych nebyla jen sen.
To jsou mí životní přátelé.

Přítelem mi je ten,
kdo se mnou vstává a ulehá -
s kým tvořím rodinný šém.
To jsou mí nejbližší přátelé.

Přítelem mi je ten,
kdo lásku, energii i moudro dává
do všech mých stěn
mozku.
To jsou mí věční přátelé.
» 23.09.2006
» komentářů: 12

» 23.09.2006 - 20:36
no:
Jo, myslím, že si někam vlezu
» 23.09.2006 - 20:36
smudlinek:
Moc se mi líbí výraz denní přátelé.
Celá báseň je moc milá.
» 23.09.2006 - 20:41
vierka1:
– aj ja chcem patriť k tvojim priateľom
» 23.09.2006 - 21:14
Levandule:
Můžu vás ubezpečit, že zatím vy -všichni tři- co tu jste, mezi ně patříte Děkuji
» 23.09.2006 - 21:31
G.P.:
A co já?
» 23.09.2006 - 22:13
...a co já ?
» 23.09.2006 - 22:40
Trdlo:
tohle mě donutilo zapřemýšlet nad skupinami mých přátel, díky za to. Je důležitý si uvědomit blízkost lidí, kterým na mě záleží. Ale mám pořád strach, že nemám věčné přátele, ne mezi lidma, že opřu-li se o někoho víc, pro jistotu uhne. Straště nerada se pak zvedám ze země s monoklem na oku:/
» 23.09.2006 - 23:20
Levandule:
Ano, vy také mezi ně patříte...
Milé Trdlo, věčné přátele poznáš jen při svém pádu a moc je přeju každému... A třeba nějakého najdeš zde na liter, myslím, že jsem tu už poznala několik úžasných lidiček a je jen otázka času a příležitosti (kterou si musíme samozřejmě vytvořit sami), kdy se uvidíme...
» 24.09.2006 - 00:16
Epona:
Zajímavá myšlenka. Uvědomila jsem si, že tak nějak podobně dělím i já své přátele, aniž bych o tom někdy dřív přemýšlela. K zpracování. Nepatrně mi vadí slovosled “ mi je“, připadá mi to zbytečně umělé v tak upřímné básni, ale to je opravdu jen o subjektivním cítění, takže to neber jako výtku. V druhé sloce bych prohodila druhý a třetí řádek z drobnou změnou (kdo pomůže mi ven, když v propasti života jsem uvízla.) Zní to přirozeněji. Třetí, to „zůčastnil se mého vzniku a vývoje“ je zbytečně moc dlouhé a okecávací. Čtvrtá se mi líbí nejvíc a v páté mi vyloženě vadí to „stěn mozku“, připadne mi, že se to tam vůbec nehodí, jelikož je to citlivá báseň, vcelku hezky zpracovaná, a tak nějak mě to rýplo do očí. Ale to jsou jen subjektivní názory.
» 24.09.2006 - 01:11
Levandule:
Epono, já Ti vážně moc děkuji za konkrétní postřehy a budující kritiku, budu se tím zabývat, až budu mít na to vhodnou chvilku, a také se přijdu podívat na Tvá dílka... moc děkuji
» 24.09.2006 - 09:21
Cecilka:
Je darem mít přátele,
mít ruku podanou...
když špatně je po těle,
pak náruč schystanou... Je darem mít přátele,
a mou čistou radostí
prostřít jim nesměle
plný stůl sladkostí... )
» 25.09.2006 - 15:42
Konec konců:
Moc hezké. Mít opravdové přátelé, tedy je najít je opravdu vzácné. Tedy, co tak poznávám.
Předchozí: Záměna | Následující: Střípek Tvého srdce patří jiné...

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.