Dvě lžičky rodového medu

Tichá a nenápadná
Bydlí pod jezevčí skálou
Oživuje samorosty
(dává jim hlas ptáků,
kteří mi zpívají ve vlasech)
Skrze několik desetiletí
mi Tě předala do náruče
Nemusela o tom mluvit
Věří mi
A já vím, že ji nikdy nezklamu
Její vůni mám ukrytou
v darovaném kostýmku
a v suché kytičce s levandulovou vůní
v ložním prádle
Svou moudrost vetkala do Tvých očí
(Tvoje maminka)

Hlučná a nápadná
Domov v posledních letech štípe do očí
(jako čerstvě nakrájená cibule)
Když rozdávali životní sílu
stála čtyřikrát frontu
Její ruce zplodí jakoukoliv
ženskou či mužskou práci
(vnímám to jako zhmotněnou báseň)
Na hrotech jejích zkušeností
jsem se upletla
Jejím žárem jsem Tě k sobě svařila
Nikdy nesnila a já se na sny dívám pěkně z výšky
(svůj strach z ní do nich nevkládám)
Zdědila jsem po ní vařečku
a oblékla ji do poezie
(moje maminka)

Obě mají zahrádku
A nás…