Jak jdou roky...
...
» autorka: TetaKazi |
Bylo mi třicet, měla jsem práci, na kterou jsem se každý den těšila, měla jsem pozorného, milujícího a milovaného muže a dvě krásné děti.
Byla jsem TAK mladá a šťastná...
Mé profesorce ze střední bylo v té době necelých pětapadesát, když jsme se náhodou setkaly. Jak nesmírně vzdálené a nedostižné se mi tehdy zdály být její zkušenosti, rozhled a – no ano – moudrost.
Ale jaký div, byla přece TAK stará…
„Tak co, jak se ti daří v práci? Rozumíte si?“
„Rozumíme si báječně! Je nás víc než polovina mladých…“
„No počkej, děvenko… Jestliže my jsme ta starší generace, vy už musíte být ta střední…“ řekla mi s trochu potutelným úsměvem.
Zestárla jsem rázem o pár let…
Dnes jsem se byla rozloučit se spolužačkou ze základky. Naposledy… Bylo jí necelých pětapadesát, tak jako mně. Jak se to mohlo stát?
Vždyť byla TAK mladá…
Byla jsem TAK mladá a šťastná...
Mé profesorce ze střední bylo v té době necelých pětapadesát, když jsme se náhodou setkaly. Jak nesmírně vzdálené a nedostižné se mi tehdy zdály být její zkušenosti, rozhled a – no ano – moudrost.
Ale jaký div, byla přece TAK stará…
„Tak co, jak se ti daří v práci? Rozumíte si?“
„Rozumíme si báječně! Je nás víc než polovina mladých…“
„No počkej, děvenko… Jestliže my jsme ta starší generace, vy už musíte být ta střední…“ řekla mi s trochu potutelným úsměvem.
Zestárla jsem rázem o pár let…
Dnes jsem se byla rozloučit se spolužačkou ze základky. Naposledy… Bylo jí necelých pětapadesát, tak jako mně. Jak se to mohlo stát?
Vždyť byla TAK mladá…
» 08.03.2010
» komentářů: 8
» 08.03.2010 - 23:56
Zasr. romantik:
Byla. A my jsme. Co s tím naděláme? Nic! Budeme předstírat, že se nás to netýká. Pohoda, ne? ST*!
Byla. A my jsme. Co s tím naděláme? Nic! Budeme předstírat, že se nás to netýká. Pohoda, ne? ST*!
» 09.03.2010 - 00:03
TetaKazi:
Sklenkou červenýho připijem na krásný vzpomínky a při druhý se budem těšit na nový ráno (kdy pro jistotu aspoň zavoláme těm, co se nám už dlouho neozvali...)Díky
Sklenkou červenýho připijem na krásný vzpomínky a při druhý se budem těšit na nový ráno (kdy pro jistotu aspoň zavoláme těm, co se nám už dlouho neozvali...)Díky
» 09.03.2010 - 09:14
pamp_elka:
...já kolem dvacítky slyšela, kterak křepký sedmdesátník s batůžkem na zádech se loučí se stejně starými ženami slovy *tak DĚVČATA....*
takhle je to myslím v pořádku.
...já kolem dvacítky slyšela, kterak křepký sedmdesátník s batůžkem na zádech se loučí se stejně starými ženami slovy *tak DĚVČATA....*
takhle je to myslím v pořádku.
» 09.03.2010 - 19:08
Zdeněk Farkaš:
Každý je tak starý, jak se cítí. (To není z mé hlavy, ale skutečně to platí.)
Každý je tak starý, jak se cítí. (To není z mé hlavy, ale skutečně to platí.)
» 09.03.2010 - 22:30
jita.1965:
Tohle je téma, které nás asi provází celým životem, jeden houslista amatér o tom dokonce vytvořil celou teorii .. )) ST!
Tohle je téma, které nás asi provází celým životem, jeden houslista amatér o tom dokonce vytvořil celou teorii .. )) ST!
» 21.03.2010 - 20:19
gabkin:
jsou věci, na který jsme stále mladý... a vždy je brzo
jsou věci, na který jsme stále mladý... a vždy je brzo
» 28.05.2010 - 00:40
Iv:
Ne,ne,ne. Budem mladý až do smrti.Já kámoškám řikám HOLKY a to některým táhne na 60.Ježiš,co si o nás asi ty třicetiletý děti myslej ?
Ne,ne,ne. Budem mladý až do smrti.Já kámoškám řikám HOLKY a to některým táhne na 60.Ježiš,co si o nás asi ty třicetiletý děti myslej ?
» 09.06.2010 - 11:41
Varda:
Když mojí prababičce v jejích 88 letech zemřela poslední kamarádka z mládí. Tak tenkrát řekla. Začínám se cítit staře, protože už tu není nikdo, kdo mne v srdci vidí mladou...
Když mojí prababičce v jejích 88 letech zemřela poslední kamarádka z mládí. Tak tenkrát řekla. Začínám se cítit staře, protože už tu není nikdo, kdo mne v srdci vidí mladou...
Předchozí: Jak jsem se stala "kačerkou" – pokračování druhé... | Následující: Tragikomická...