Prázdniny u babičky

Kde jsou ty časy,
kdy jako Guliver
koukal jsem na svět
zpod malinových keřů
a země v lese
voněla tak zblízka

Časy mlýnků
z větviček a listí
co stavěli jsme
na deštných potůčcích
vymílajících lesní cesty

Na půdě kufr z proutí
pln zaprášených časopisů
Oj, Vaše Blahorodí
stále nevyhynuli
upíři na širé Rusi

Díky páne Švandrlíku,
díky pane Neprakto!
v horkých letních dnech
směl jsem žít vaše příběhy
na půdě zakuklen v seně.

A co splav plný života
pstruhů živých
jak studený horský potok
a chrostíci, vranky
lopuchy a žáby

Uvidět zas jednou svět
ze hřbetu krávy
a pozdravit vlaštovky
veselé kamarádky

Jo, kde jsou ty časy
kdy žil jsem v kouzelném
domě u lesa.
Ten dům tam stojí
je opraven, moderní
...
Ale kouzlo je pryč.