překlad: mete se - sněží a fouká vítr, hópady - nebezpčná místa na spadnutí, brenek - kulka místo broků v náboji do brokovnice, porazili - zabili

...

Láska má takovou podobu, jakou do ní vtisknou naše srdce... rodí se čistá, je silná, ale není všemocná... trápená chřadne...

autorce Anjesis

... jí

dopadlo to dobře..

pocitovka posledního zářijového dne

I prosba k životu je občas nutná

kde je strach

taková k zamyšlení

Odpustím ale nezapomenu... Jsem silná, protože znám svoje chyby. Jsem krásná, protože si přiznávám nedostatky. Jsem nebojácná, neboť umím rozeznat iluze a realitu. Jsem moudrá, protože moje chyby mne poučily. Umím milovat, protože znám nenávist. A umím se smát, protože vím, jak bolí smutek.Bolí to, když máš někoho ve svém srdci, ale nemůžeš ho mít ve svém objetí...

..i počasí má svoji náladu..tak akorát..

jak je maminka důležitá :)

"Dnes se ze skvělých studentů stanou vědci s výjimečným posláním. Vstupujeme do nové éry. Éry, kdy člověk osobně poznává novou planetu a zabydluje ji." Tak teď se rozhodne, kde a s kým strávím nejbližší čtyři roky svého života. Přestala jsem mrkat. Možná i dýchat. Sledovala jsem projekci, kterou nám přeposlali.

zase jedna blbůstka z komentů - díky Kajuto za inspiraci ;-)

Spolupráce láká.

Ztracený ve svých myšlenkách, hladíš šíji černého hřebce...