Ozvěnou nedoznělou

...dva slepci vprostřed světla...

» autorka: Bastet

Je noc… snad tisící
(jako by prvá byla)

mrazivou vánicí
zní slůvka pošetilá
písmena bezdechá
když črtáš na mé tělo

ne
teď se nespěchá
ozvěnou nedoznělou
když dlaně vedou nás
(dva slepce vprostřed světla
zmámené pod obraz)

v touze, co na zem slétla
bloudíme krajinou
tak známou - a tak cizí

zkoušíme zahynout
než záře kolem zmizí
dřív, než loď ztroskotá
vznesem se nad peřeje

Je noc... bílá temnota
tvůj dech mě v týle hřeje

Tipů: 31

» 28.10.12

» komentářů: 15

» čteno: 742(34)

» posláno: 0

» nahlásit

Komentáře (15)

» 28.10.2012 - 14:31

Dota Slunská

Stačila by mi ukončená pod obraz. Až tam se mi to líbí moc. Další část je poněkud klišovitá a nevyřčenost by jí dle mne slušela víc.

» 28.10.2012 - 14:38

Bastet

Dota Slunská: Když to tak po sobě znova čtu, musím uznat: Pravdu díš. Je to jedna z mých šuplíkových. Chtěla jsem ji vyvětrat, ale asi jsem jí měla i střihnout křidýlka.Psala jsem ji v době, kdy jsem ještě na zásadu - Méně je více - nepřišla.
Díky za koment.

» 28.10.2012 - 18:23

básněnka

mně se líbilo... je noc... bílá temnota... šuplíková a nebo ne... beru to pocitem

» 29.10.2012 - 07:43

labuť

Dvě duše hřejivé
dvě těla hořící
svádí a smějí se
nocí i svítáním

» 29.10.2012 - 08:35

severanka

...šuplík se provětrat musí,možná i přistřihnout otřepané konce...Ale líbí se mi!

» 29.10.2012 - 11:38

šuměnka

tvůj styl blízký je mojí duši
víc...víc než-li můžeš tušit :))