...

..a zase jednou pršelo..

...

O hodně troufalém tématu v sonetu... Promiňte mi to, prosím, ale v podzimním splínu mi občas ujede i slovo. Vím, že obsah je naprosto nekompatibilní s formou sonetu, ale když už to ze mne vypadlo...

..trochu o stromech a těch dvou..

O změně času, času a časů

...

;-)

Revolta, povstání, revoluce. Jsou jako potopa. Jako zemětřesení, či jiná přírodní pohroma. A také mají vždy důvod a následky. Pohled historie na husitství měnil s režimy, vládnoucími naší zemi. Snaha přepsat dějiny a postavit husity do lepšího světla zde byla již za mého mládí. Je pravdou, že husity moc nemusím. Ale zároveň chápu jejich motivaci. Tedy některých. Ale tak tomu u revolucí bývá vždy. Na vině husitského řádění je slabý král, silná, bohatá, nemilosrdná katolická církev a pyšná šlechta. Jakmile totiž lidé dřou a přesto umírají hlady, nemají daleko k tomu, aby se vzbouřili. V konečném důsledku si však ti nejchudší vzpourou na dlouho nepolepší, ale to v momentě výbuchu vzteku neřeší

..snad se dočkají....to pak bude krásy..