Jaro se vracívá...

I když spálíš mosty, v srdci něco zůstane.

..Ooo...

" Nevěra muže je jen přestupní stanicí na cestě k domovu. Nevěra ženy je začátek její cesty kolem světa. " Od mé učitelky angličtiny, zaslechnuto ještě v ČSSR

Báseň, zda se to tak dá nazvat, napsáno ve smutku. Je pravdivá a přesná! Tak co, kdo se cítí právě stejně jako já ? Co na ni říkáte???

..opět jedna starší..vyznání mé lásky k Shakespearově Hamletovi

Pozdě chytáš mě do náručí..

Pokus o báseň, neb vše v ní je pravdivé. Každý tohle poznal nebo pozná, ať chce či ne... Osud si nevybírá, je nelítostný!

Opět jsem se nechal unést jednou melodií z Iron Maiden (Piece of min) z písně Still live a vzešlo z toho tahle věc...

.............

Basen o tom, jaky jsem hajzl vuci zenam...jednase o mensi zpoved, po rytmicke strance nehlidane.

Věnováno ženě, která me krutě odmítla. Báseň neobsahuje rýmy. Snažil jsem se spíše popsat okamžitý pocit.

První láska.

Jak těžké je pochopit???

To nejhorší co znám, když nevím, jak dál a pořád se v myšlenkách vracím k tomu, co už nejspíš nezměním.

Můj vztah k ženám je poměrně složitý. Tato báseň je věnována té, do které jsem se zamiloval, její city byly opětovány, ovšem i tak jsem ji musel odmítnout.

Když povolí stavidla...

nemůžeš věřit každému chlapovi....