...na která už nevěřím. Příliš málo na polámané srdce.

Občas mě chytne nostalgická, a tak vyhrábnu nějaký kousek z archívu, abych se mohla bavit patosem svých tehdejších veršů. Protože dneska už vím, že nic není navěky... ( a taky, jak doufám, umím o trochu líp rýmovat:-)

...

Už vím co jsem celý život chtěl, jen potkat svoji něžnou Jezabel.

pro 50+, aneb nikdy nekončící mladistvá touha v nás

To je tak, když mám depresi. Vždycky z toho vzejde nějaká básnička. Tak jako dnes... Tak to prosím zkuste nějak zkousnout :) A nebo to nečtěte, já se jen potřebovala vypsat ;)

Panenské kráse v rozpuku, která skrývá tolik cest, tolik možností, tolik příslibů, inspirace, dává sílu, je můzou, je matkou tisíců bojovníků za lásku, jejich milenkou i sestrou...

Báseň o tom, že láska může překonat kilometry

milý neklid

............................

i po 50ti letech (nostalgie z maminčiných 70tin)

stará láska nerezaví?

Víš svý Lucie.....

:-)

jsem věčná fantastka... ;-)