Líbilo se

s.e.n:
Kořeněný zákusek-
leckdo by si slupl.

Bíša:
Je to tak!

zelená víla:
neznám tišší a silný výkřik...

hašlerka:
Usni mi, usni splíne můj
do vzpomínek jen tiše našlapuj
a s ránem všechna snění zmizí
Čí to byl život?
můj
tvůj
cizí..

ST!

Mbonita:
důvěra je pro mne velkou hodnotou
notou na lince co vysoko stojí
píseň co hojí naše boly

Mbonita:
úžasnost
prostě skvost:-)

Mbonita:
miluju Tvé básně
tiché,smutné i mile krásné..

ST

zenge:
to Bíša: Umění je slovo chudé
jen pár básní po nás zbude
otiskne je Právo Rudé
v budoucnosti?
:)
díky!

zenge:
miluju geometrii!

ST

zenge:
o zenu taky něco vím
víc než o zenách
mám rád uzený
...zenge

zenge:
můj kardiostimulátor
tiká jak radiátor
..kape
a smrtka vedle chrápe
jsem pod okapem
děravým
a vím
i chápu
až dokape
taky skapu
už mám mapu
............nebe

ST z Třebechovic pod Orebem

zelená víla:
zrovna tu na mě jedna psice hází okem, nečti, neseď... a pojď mě pohladit :-)

zelená víla:
když vzpomínky dýchají..

Marcone:
Marnost smutku
je to,vskutku
však vůle k žití
mohla by napraviti

vše,co chceš
záleží jen na tobě
kde zůstaneš ...

Smutně krásná,
krásně smutná

jc senior:
nejsem běžně sexu básník
trpělivě stojím v řadě,
ač moravský, statný chasník
rád mám mandle v čokoládě
:o)
***

Salomé:
Stíny i splíny máme všichni.

jc senior:
i já býval kdysi vlkem
byť ne mořským, pravdaže,
plouživým teď bloumám krokem
vzpomínka kam ukáže

jen po Vltavě plul jsem lodí
to než přišla ta povodeň,
a srdce téměř nemarodí
nad ztrátou nejrůznějších žen

nostalgicky na nábřeží
zašeptám jen hudbo hraj,
v tento čas, kdy mráz je, sněží
dopřávám si s rumem čaj
:o)

nejsembásník:
důvěra má zlatý rám,
představivost svádí k hrám,
žárlivost má zuby dračí,
ten, kdo věří, má svět radši ...

Marcone:
Kars: Kapka: Jééé,moc děkuju.Koukám,že tu spoustu lidí znám odjinud.A to je dobře.budu se teď cítit méně sám.
Díky za podporu a přízeň.

Zasr. romantik:
Tu báseň by rádi mnozí
smázli a to i nanečisto
tvá slova výtkou nehlomozí
však sednou na ně dozajisto

Tvá báseň, milý pacifisto
je laskavá a moudrá
zde faleš zloba nemá místo
zášť přec bývá zhoubná

A nedůstojná nedůvěra
se tiše v koutku duše krčí
je jak nevítaná lásky dcera
co nás v hádky nutně vstrčí