s.e.n

Kapka: Hodně mi to připomnělo... Krásné, ST

Mbonita: náš dům ,náš hrad
a je to tak z generace na generaci
genium loci domova si každý neseme v sobě:-)
pro mne je náš dům obrazem pospolitosti, tepla, dobra, bezpečí a lásky

Lilith: Na místo nebo místa, kde jsme prožili dětství, se nikdy nezapomíná... připomene se jen závanem vůně koláčů nebo i mýdla... mně vůně jedné značky mýdla připomíná mého dědu, vždycky to u něj v koupelně po tomto mýdlu vonělo... ke vzpomínkám stačí jen střípečky... dodnes, když přijedu k taťkovi, vidím v jeho kuchyni mou zesnulou maminku... blonďaté vlásky zezadu a zelené šaty krásně ladily ze žlutou linkou... maminka byla krásná :-) jejda, jsem se rozpovídala... ;-) se omlouvám :-)
ST* krásně jsi to napsala... :-)

ttragelaf: cestička k domovu známě se vine
hezčí je krásnější než všechny jiné
doušky a šalvěje kolem ní voní
nikde se nechodí tak
jako po ní

kamkoli kdykoli snad zbloudil bych

zabloudil do hor a udoli sešel z těch
cest do přístavů všech
a
do všech měst kdybych zašel
TU CESTU K DOMOVU
vždycky bych našel
(K. V. RAIS)

jc senior: dětské oči vše jinak vidí
velké dnes zdá se titěrné
a dobro vyprchalo z lidí
:
vyprchalo? snad všechno ne
**

Ringo: Paní Snová v Chobůtku,
tedy jako tvoje mamka,
často pekla dobrůtku,
všichni řvali: To je ňamka!

Jé, já jsem ale slon, vždyť vy jste bydleli v Chobotě... ;-)

Adramelech: Tak tomu rozumím. Člověk se občas rád zatoulá ve vzpomínkách do svého dětSTví, zvláště když mu současná realita přijde horší a někdy i nepochopitelná.

divoženka1: ST

s.e.n: čubík: jc senior
:Já bych také chvíli spala
ne dlouho, ne hluboce
abych přece zavčas stala
v předstihu zkusuila jara
z natě ohněm hřála se.

doufám však, že to není
jen kasání na place
od každého borci smělí
v tom podzimním marase
hřejivé chci políbení
a už žádné orace.

jc senior: podzim zlátne na jablíčku
a červená se na šípkách
trochu chladno pro rosničku
dávno sklizený je hrách

podzim čechrá bílé peří
zádumčivých labutí
zvolna projdou kolem dveří
koně čerstvě okutí

podzim z bramborové nati
zašedlý rozhání dým
jezevec jde kolem trati
sní o spánku, o zimním
**

s.e.n: čubík: Tvá báseň mne okouzlila
k jaru kroky posunula
běžela jsem v poskoku
spatřit svého poetu,

A je stejný jako býval
do života ohněm plane
jen když z nebe spadne slota
na všechno se vykašle.

Almanach na bratříčka
sice čeká dál a dál
on však Libresu je výhra
zasluhuje zlatý grál.

čubík: Říká se, "podzim života"
však, co když mám jaro všady
v srdci, očích, i po těle
když vnímám ženské vnady

tu jaře si (v duchu) poskočím
však neslintám, jako čuně
stačí mi pohled do očí
a člověčí, čistá vůně

slůvka, barevné korálky
nad všechny poklady světa
i prsty, údy a myšlenky
jen s tebou si, milá, splétám.

Kajuta: rozfoukané ST...

ttragelaf: ač ráno bledé čas již dal
verš tvůj mě k spánku
zpátky kolibal, s chutí
o nic - o nic bych se
nestaral

detektor: ST

detektor: ST

Květka Š.: ST :-)

Mbonita: podzim miluju Maruško:-)

Lilith: Poklidné ST

Philogyny: Já mám ráda vůni listí, zlatem šustí pod nohama, ta mlhavá, zasněná rána a zas štěstím čistí... ST