Stolenheart

Hazentla: Jako fajn, bylo by to fajn, ale proboha, opravdu by se nad tím textem nedalo zamyslet trochu víc, a obejít se tak bez těch rýmů, na které narazíš v každá druhé rýmovačce (točící se oči; láska na vlásku; most přes osamělost...).
Já si myslím, že určitě dalo, a tu báseň by to zvedlo asi tak o deset úrovní výš.
;-)

Milena S.: ST NADĚJI

Lilith: Stává se...
ST

Stolenheart: Gándhí: díky ti :-)

Gándhí: působivě vykreslená tíha...

byron: ...ju, ještě nehodnotím a počkám na vyjádření...
:-)

René Vulkán: podle mě to má kolísavou kvalitu

první sloka je silná

ve druhé není jasné, proč zrovna při úplňku - ale asi je to podtržení oné magie

ve čtvrté - nějak cítím, že ty konečky prstů jsou rozechvění z přátelských vztahů, to se mi líbí

poslední verš - jenž končí, jen když my chceme - mi přijde neúderný, škobrtavý, knižní

René Vulkán: domnívám se, že dvakrát po sobě (první a druhý verš) sloveso "je" není moc šikovné

poslední verš mi přejde nerytmický, slovosledně nepřirozený, jakoby násilně poskládaný kvůli rýmu - tíživé, živé

vlastně je to uspořádání asi kvůli rýmu, který však má 3 slabiky a 2 slabiky, což taky, podle mě trošku drhne

ale znáš to, to jsou jen mé laické domněnky

M.A.Rek: ST

Psavec: Dám ST.

Gándhí: počasí bude, toť naše jiSTota inspirace

Stolenheart: byron: Díky mockrát :)

byron: I málo stačí...
ST

Stolenheart: Chetigol: ta slunce...

Chetigol: Není to zlé, dle mého názoru krátké což si myslím že je škoda. A nejsem si jistý jestli jsem dobře pochopil poslední dvě věty. Sladká? Kdo je sladká?

Kapka: ST

Psavec: ST.

Govrid: Podle mě až moc rozkouskované, takhle to kazí dojem. Zkus si představit, že každá řádka je nový kus příběhu...

byron: Poetické, snové obrazy....líbí se mi...
ST

Lilith: ST*