HANKA

E.T.Jane: Rozumím ti, byť to vidím trošku jinak (v bříšku je to plod, ne dítě).. Ale to by byla dlooouhá debata. Za sebe mohu říct,že jsem ráda, že mám za sebou dvě šťastně ukončená těhotenství :) Líbí se mi **ST

HANKA: valerie: Děkuji.:-)

valerie: nějak moc pravdivá, sakra ;-)) ST

HANKA: Kajuta: Přesně tak a děkuji :-)

Kajuta: yin a yang :)
ST

HANKA: svetlana astachova: Děkuji..:-))

HANKA: Květka Š.: Květuško, díky.:-)

HANKA: enigman: Jsi hodný, děkuji..:-)

HANKA: vavaoko: Děkuji.:-)

vavaoko: ST

enigman: přimluvil jsem se...chvíli počká...

Květka Š.: krásný...:-)..ST))

svetlana astachova: Tak jeST. Moudrá a laskavá.

HANKA: básněnka: Básněnko,děkuji:-))

HANKA: Děkuji.Pravda je, že za vším a hlavně za tím ,co je uhlazené se většinou skrývá něco nekalého...ale absolutně se to nemůže týkat mateřské lásky..

básněnka: ten čas letí jako vítr a a nebo černej kůň
z mimina... slečna
máma a lásky tůň...

HANKA: Guanti Rosi:Děkuji za přízeň a andílci naše nechť nás chrání!

Guanti Rosi: Jsou věci v mém životě, které dodnes nechápu. Jak jsem vybruslila ze situací zlých? Protože to já ne. Někdo mě táhnul za ruku tou správnou cestou, přestože kolem mě byla tma a nikde žádné světlo, postaral se o to, abych nešlápla vedle. Takže já taky věřím. :O)

krizekkk: HANKA: Jest pravda jako zvěř a dlužno ji loviti v houštinách souvětí a v brázdách slova, někdy jako lišku v doupatech protiřečností a smíchu jezevčíky důvtipu a kouřem pokory, jindy za teplého večerního soumraku jinotajů (v mlčení celé přírody, když táhnou sluky), neboť pravda je ve své podstatě divoká a plachá, znajíc člověka, ale i když se vzbouří a je neslušná, vystupujíc ze jha času a jako povodeň strhujíc mlýny obecné logiky a zanášejíc bahnem chudá předměstí vědy a umění, nebo jako oheň vyprskujíc do prostoru mastnoty chlípnosti a pohodlí, šindely přetvářky, myšinu mlsnosti a klepů, projektily vzpoury či lávu extase a rouhání: bývá nesrozumitelná. Mluvíme o koních, o dětech, o ptácích, o rybách, bůhví o čem, ale za našimi větami jako pod kobylkou houslí ozývá se nejen ta žíně a struna, bekot jehňat a ržání kentaurů, lkání kukaček a doupňáků, nýbrž i duše dřeva a ono na povrchu červenavé, jako srdce uhlazené, ale uvnitř prázdné a tmavé vězení naší touhy. Jakub Deml

HANKA: krizekkk: Jo, jo, máš pravdu.. děkuji.:-))