Lilith

Květka Š.: ST

Besinka: St. Chápu, člověk si někdy opravdu potřebuje sklenku dát.

vavaoko: ST

Kajuta: Já vidím černobílé divadlo, spoustu rekvizit. Osamělý stín skrčený v koutku skládá hořkosladké blues. Občas cinkne sklenka. Přes prkna přeběhne černá kočka. Je tam spousta starých lamp - různě velikých, s různými druhy stínítek. A jsou tam obrazy plné smutných podzimních krajin - nočních i denních, do kterých se dá vstupovat, nebo vycházet dle libosti.

Hudba mi k tomu tentokrát mimořádně sedla, včetně černobílého obrázku a poškádlila fantazii. :) Děkuju, že jsem mohl číst, poetko. :)

Lilith: M.A.Rek: Dě kujů :-)

Lilith: M.A.Rek: Díkuji moc ;-)

M.A.Rek: Panenka a panáček
daleko od sebe
tak to je smuténka
volající do nebe...

M.A.Rek: Ba, letíš... ST

Lilith: .

Lilith: Besinka: Moc kujuuu :-)

Besinka: St. Velmi pěkně napsáno.

Lilith: Psavec: Pěkně děkuji :-)

Lilith: Kajuta: Velicemoc kujůůůů :-)

Lilith: Květka Š.: Kdoví ;-) Kujů moc :-)

Lilith: Besinka: Kujíkuju :-)

Lilith: Květka Š.: Roztomile děkuji :-)

Psavec: Pěkná smuténka.

Kajuta: Dala mi vzpomenout na Cínového vojáčka a ten příběh mám moc rád, ač je taky smuténkový. Líbí se mi tvé neotřelé rýmování a jak si při něm panenka s panáčkem vyměňují pořadí, jako při sladkobolném tanci.

ST a Z

Besinka: St.

Květka Š.: ..to je roztomilé..st..