Lilith

Lilith: řeka: ano, tak tak a děkuji :-)

Lilith: Kajuta: Děkuji za milý komentář... původně tu být dílko nemělo, ale život je i o tom a někdo mě k vložení chvilinku přemlouval... ;-)

Lilith: řeka: Děkuji :-)

Kajuta: trochu hořká, trochu smutná, trochu veselá, trochu nadsázková, očekávat vánek... jak málo stačí některým milým lidem ke štěstí.


ptáci plachtící na malířském plátně mraků - to vidím jak namalovaný
vánek
osvěží unavený vlas - tohle mi zase cinklo


a pod okny vztekle štěká pes
a děti křičí
a rodiče křičí na děti
a na psa

každý s každým křičí, to je tedy chumel .)
napsala jsi to s hezkou dávkou zmíněného nadhledu, je to někdy komedie se sousedy

snad se budou snivé přenosy dařit lépe .)

ST a Z

řeka: vánek co si poletí kam bude chtít sám
ST.

Lilith: Květka Š.: řeka: Ringo: Děkuji moc, milí modrásci :-)

Květka Š.: a odpočívají v pokoji a zem nezebe kosti nebolí...
ST...i za ty tiché obrázky...

řeka: Neobvyklé téma....Hřbitovní
ST.

Ringo: Ani se moc nedivím, že ta sova koukala jako vejr. 

Kajuta: Snad neputují neustále s rukou na rameni. :) :-p
S tou veselou společností Ti rozumím až moooc dobře. :)
Nemáš zač a děkuju já. :)

Lilith: Kajuta: On není tak děsivý, prostě kotelník ;-) Podivíni, to oni jsou, ale nějak se rozutekli, dál putujou... až... kdo ví... :-)
jo, to místo je krásně poklidný a milým zemřelým dva tuláci nevadili, alespoň měli po dlouhé době milou veselou společnost ;-) Ty mi rozumíš, vím... a já ti moc děkuji za milý komentík, juch! :-)

Kajuta: Koukám, že jsi přidala ještě jednu fotku z onoho magického koutku zátiší... :)

Kajuta: Ano, ano, je to děsivý přízrak, který se stará v dřevěných příbytcích o vytápění a aby duše nezáblo...
Tato legenda vznikla poměrně nedávno, tuším, že v hlavách nějakých dvou výtečníků. :)
Zakotvení na lavičce mezi řádky hrobů? To museli být skutečně nějací dva podivíni. Ale napsané je to moc krásně, i s úctou k onomu místu, které, na první pohled z fotky, nepůsobí nijak sklesle a tísnivě, naopak jaksi tiše a rozjímavě. Možná to místo znám, je mi povědomé, Lil. .)
Je to tuze křehká báseň a to zátiší s konví a studnou...
Dokážeš psát zkrátka o všem. No ovšem.

ST a Z

krizekkk: Lilith ať nemlčí. To ne..... ST

řeka: únik do šťastnějšího světa, kde je všechno krásné dovoleno
ST.

Lilith: Kajuta: Neboj, nebudu mlčet, jen někdy, když je mi vzácně smutno, ale Světelná loď je můj domov, můj hrad, mé zázemí, kam se vždy vracím, když teskno je na Zemi... ;-)
Děkuju za milé verše, rozkvétám, sílím, růžky trkám... sobě věřím, já se jen tak nedám... Jen malé úniky... to každý přece zná... nebo ne? Dveřánky do své fantazie vždycky najdeme... ;-)
;-)

Kajuta: Myslím, že by byla škoda, kdyby Lil jen mlčela
snad se smutný smutek poddá
radost brnkne do čela,
utíkání k bezesvětu, snad i dvířka v naděj má
snad i zem Lil - plná květů
v jindesnech, hmm, zrozená

ST a Z

krizekkk: Ty už jiná nebudeš, viď? EkSTáze? :-) (v dobrým)

Lilith: Ringo: Jo, a dávám ti za vtip Hlas ;-))

Lilith: Květka Š.: libour: řeka: Mí věrní čtenáři, mockráte děkuji :-)