Lilith

Kajuta: S doprovodem vážné hudby k hororové atmosféře, jako bych se ocitl v domě Haniballa Lectera. Beznaděj tady prosakuje každým koutem, každým kusem nábytku, každým vrznutím židle.

Tlící šat matky dávno zemřelé
naftalínová skříň pomalu stravuje
jak by jej žvýkala těžkou minulostí

opravdu silné...

Za hrozivé ticho a otazník kladu velké ST a Z...

Lilith: Emma Wallace: Díky za archeonávštěvu :-)

Lilith: ttragelaf: Díky moc za fajné veršíky :-)

Lilith: Tara: A nemůžeme si vybírat, jen přijímat ;-) Děkujů :-)

Lilith: Květka Š.: Život někdy přeskakuje i v realitě :-) KUjůůůů

Lilith: Květka Š.: Díkujík za všechny :-)

Lilith: Květka Š.: Puntík děkuje :-)

Květka Š.: krásně puntíkaté..ST

Květka Š.: pohádkářům i tobě ST

Květka Š.: i to je život...ách jo...ST

ttragelaf: přímky příze
ve stavu se kříží
klapem potají
těch nití miliony
........................lidí v davu

na rozdíl
od tkalcovského stavu

nemnozí se potkají

Emma Wallace: Líbí Se mi To :-)

Tara: STím, co vše neseme po předcích, máš velkou pravdu:-)

Lilith: Ringo: :-))) Milý Ringo, tak ti pěkně děkuju :-)

Lilith: Kajuta: Děkujík za návrat, mám radost :-)

Ringo: Došlo k nás dvou setkání,
ty máš v očích lekání,
po vzduchu lapáš celkem dost,
cítíš nejen osobnost... :-)

Kajuta: citlivé a nádherné... :)

Lilith: Kajuta: Poděkovníček veliveliký za tvůj zajímavý komentík :-) Pravdu díš ;-)

Kajuta: Milé Slunce, myslím, že někteří jedinci, dvojice, se potkávají stále znovu a znovu. :)
Trochu mě napadlo, vzpomněl jsem i na kolektivní paměť, to také souvisí, ne? Je to pěkně zamyšlenkové.

Propast věků, to je pravda.
I když z pohledu planety je lidský život jenom takový malý prdík. .)
Krásně jsi to napsala, líbí se mi i zavonění osobnosti, mě to zamyslelo, jak přemýšlíš o tom, co dáno člověku do vínku. Líbí. :)

ST a Z

Lilith: Tara: Jasan, s tím souhlasím a děkujů :-)