Lilith

Lilith: Kajuta: Moje rostliny jsou slušné, nikoho nežerou, i když nějakou masožravou bych taky ráda měla ve své rodince... hihi... aby žrala otravné komáry ;-))

Kajuta: Lilith: Hotová botanická džungle i s Adélou. :)

Lilith: Kajuta: Jejda, od metalu po housle, kromě dechovky... to by byla pěkná divočina pokroucených odrůd... hihi :-))

Kajuta: Lilith:

fantastické. :) třeba jsou taky hudebně založené a tak prostě poslouchají a rostou. :)

Lilith: Kajuta: Tušila jsem tvé alergÓzní hepčí.... hihi...
Na balkóně i doma mi roste všechno skoro z ničeho, já ti nevím, nějak se to samo snaží a já v tom všechny rostliny, květiny i plevel podporuju (zaleju je vodou z kohoutku) neb miluju vše živé a zelené a je mi jedno, zda vypěstuju kopřivu, či mi v květníku roste bříza, baví mě pozorovat ten růst, ten život... ;-) a to jsem nikdy nepoužila žádné hnojivo, ono to roste snad z radosti... hihi :-))
Děkujůůůů za fajný komentík :-)
P.S.: rozkvetl mi i mech v květináči v koutě ;-)

Kajuta: Bříza.. hepčí. :) Zebra začarovaná do kmene stromu.
Je to takové něžné, s těmi miminky, jde vidět, že máš ráda přírodu a že to u tebe kvete a že se daří. :)

Trocha hlíny a jaký to zázrak, krásně se diváš.
Líbí se mi i konec, ne nadarmo tě nazývám Sluncem. :)

ST a Z, tvé myšlenky také za to stojí číst. :)

Děkuji :)

Lilith: enigman: spíš prozděná... hihi a díky ti :-)

Lilith: vavaoko: 92 let je krásný věk ;-) Děkuji :-)

Lilith: kasparion: Díky moc za milé veršíky, mám radost :-)

Lilith: Ringo: to teda byl a tobě díky :-)

Lilith: Gándhí: Díky a šplouch :-)

Gándhí: nadpalubní ST

vavaoko: Toto by člověk snad i bral..
ST

enigman: vyzděná...

kasparion: Bohatý život ta žena měla
teď v pantoflíčkách od anděla
pobíhá na bílém oblaku
mé koleno se diví z díry starých modráků
jak ti to zase nádherně píše ST :-)

Ringo: Z obsahu vyvodit nesprávné není –
život té paní byl naplněný.

Lilith: Kajuta: ;-)

Kajuta: Lilith:

Ty ho vedeš velmi pečlivě a pilně. :)

Lilith: Kajuta: Deníček si my děvčata píšeme tak nějak od puberty ;-) jo, kdybychom se takového věku dožili, bylo by to krásný...
Děkuji za krásný komentík :-)

Kajuta: Střevíčky tančí a tančí a jako by to bylo jedno ohlédnutí, nebo včera, uplyne přitom tolik vody a plamínku-času v petrolejce, ani se nenadějí.

92 let je úctyhodný věk.
Dětství je tam pořád někde schované v těch drobných věcech, nebo malých připomínkách,
nebo ve vyprávění pohádkám vnoučatům.

Je to dojemné.

ST a Z