zelená víla

la loba: ST díky moc tobě i lesu a tatínkům

ttragelaf: ... zase jedna z věcí, kterou Janouškové a Rittigové nikdy neobjeví

J.F.Julián: hezké st

myšlenka pouhá: :) kdo ví... ST

kasparoza: Moc pěkné, les je prostě živý organismus a jako takový ho musíme vnímat, také mam ty pocity v lese ...

J.F.Julián: to jo! st

René Vulkán: silná vzpomínka

HANKA: Krásná vzpomínková.Můj bratr, který už dávno není mezi námi,mě učil stejně, jako tvůj tatínek milovat les.Nikdy nezapomenu,jak tím lesem voněl..ST* a děkuji..

krizekkk: Inu, kdo ví? :)

Lilith: Mám ráda les, je to svět sám pro sebe se svou jedinečnou vůní, pípáním, bzučením, šustotem větru mezi stromy... ano poděkovat houbičkám i všem plodům, že pro nás vyrostly... nechat plynout ty nejvnitřejší myšlenky... i ctít lesní bytosti... jsou všude kolem a tiše pozorují... věřím, že zázraky se dějí...
Krásné počtení :-)
ST*

Verena: Krásné vzpomínky ... taky miluju lesy.

Květka Š.: ST...

Mbonita: navštívila jsi přírody chrám...taky se tam modlívám Evi

Lota: .
život je sbírkou právě takových okamžiků
naučme se je vnímat, aby byl krásný
.
snad není náhodou, že jsem před chvilkou četla:
Předky ctíce, sebe ctíme

valerie: ou, z.v. v první části jsem si tak vzpomněla na toho svého tátu, že ještě teď polykám slzy, ano, až půjdu do lesa tak tam vlastně budu s ním...a druhá část má hloubku v myšlenkách, že nemůžu dělat jinak než dát ST alespoň, a založím si tvoji opravdu krásnou několikarozměrnou báseň

vavaoko: Skvěle. ST

básněnka: les je kostel...zelenej chrám
pro oči pastva...a do duše klid, jen mít tam musíš cit

Kajuta: Dokázal bych číst, znova a znova a znova... jednou jsem dojatej, podruhé okouzlen... potřetí zamyšlen...

Les je jeden velký zázrak sám o sobě, krásný třibitel myšlenek, zastavit se a čučet... tady čas nehraje roli.

Mám v očích slzy...ST

Stolenheart: Nádherná :)) Jsem nyní pln naděje od tebe a šupky záložka

kasparoza: smích co zvoní do tmy ....