hornet64

hornet64: Kolínko: Ahoj,
tohle mě taky napadlo - jenže pak jsem si vzpomněl že navlas stejná scéna je použita v jednom z filmů Pierra Richarda (tuším že se jmenoval "Život plný malérů") a nechci se po nikom opakovat...
Každopádně děkuji za snahu.

Kolínko: hornet64: Vynech telefon. V okamžiku kdy chce skočit, vyleze na zábradlí pěkná ženská a hodlá udělat to samé.
Pud záchránce jej donutí, jí tu blbost rozmlouvat, nastane dialog a dál to může pokračovat jako po másle.

Eylonwai: hornet64: Tak prostě piš, co tě zrovna napadne. Nepřemýšlej a nech mluvit podvědomí. Někdy je prostě zbytečné rýsovat si všechny detaily dopředu. Postavy dokážou jednat samy za sebe.

hornet64: Eylonwai: No, když ale právě to já NEVÍM!
Rýsuje se snad novela plná černého humoru a sarkasmů, ale s happy endem (třeba i relativním), ale jak říkám, hl.postava by neměla umřít ani v závěru příběhu, spíš projít nějakým vnitřním přerodem...ale fakt nevím, poraďte nebo nejlépe pokračujte...někdo...

Eylonwai: To vypadá jako dost slibný začátek. Určitě by se dalo něco vymyslet. Nějaký tajemný telefonát od někoho neznámého? Řekne mu něco, čím ho zaujme a donutí slézt? Dá jeho životu nový smysl? Záleží na tom, jakým směrem bys chtěl pokračovat...