Špáďa

Ringo: Ruční prací... tady vidím určitý rozdíl mezi sněhuláky a lidmi... :-)

radek oslov: super

Špáďa:    
Ještě pod podloubím,
luzné tóny troubím,
chvíli nato pod balkonem,
trpím silně k trémě sklonem…

Jak se blížím ke dveřím,
už si téměř nevěřím.
S jedním prstem na zvonku —
v mlze mám svou ikonku.

Poté, co se dotknu kliky,
zpotím se a trpím tiky.
Dál se plížím šerou chodbou…
…prdel cvaká, hlava do mdlob…

Marně hledám světlo zdviže…,
jazyk můj tak schody líže,
uvadám a ztrácím dech,
další patro — po čtyřech.

U jejího prahu
nemám k žití snahu,
neduživý lezu pryč…

    Takhle ztrácím k láskám klíč.

Špáďa: básněnka:
Dámě vždycky podám rámě. :-)

Špáďa: Kajuta:
Dál, lodníku, račte dále!
Díky za to zaťukání.
Otvírám vám dveře v sále.

Špáďa: Řešení (omluva za zpoždění):
Mámin kus v sukni mám.

Se zpožděním pak také gratuluji básněnce.

básněnka: Trub mameluku, luznou chuť hravých kluků...:-)

básněnka: Někdy se staví bezmoc z hřebíků, netřeba láti do býků, neb připadá mi nebezpečné říkat... ty vole krávo třeba slečně...:-)

Kajuta: ťuk
ST

Špáďa: Dota Slunská: Květka Š.:

Milé dámy, těší mě,
že se v modru bavíte,
když se u mě stavíte.

Dota Slunská: :D gut, no ostatně jako vždycky

Květka Š.: dobrý...

René Vulkán: raděj chodím bosky
v botách děsný muka
skrze kuří oka

Špáďa: zenge: vavaoko:
Chlapi, díky nejen za nákuk!

Špáďa: René Vulkán:
Pozor na sedřený paty!
Jinak budeš, hochu zlatý,
shánět boty z jemný vaty
od výplaty do výplaty.

Špáďa: krizekkk:
V rámci mé tamozpětné úchylky vlastně normálně :-)
Jako bys měl oboustrannou lopatu, na každém konci násady jednu lžíci.

Špáďa: Vím. Nejen že čteš pozorně, ale pěkně tu i rosteš jako tvůrce poezie.

vavaoko: ST

zenge: ST vod Zulů i Mameluků
ty 1 hravej kluku;-)

René Vulkán: boty zouvali jsme
zouvákem