básněnka

Špáďa: Marně pátráš po siluetě...,
zved' se bos... i uletěl...
Sny, jak ptáci přelétaví,
v noci baví a pak frrr(nknou),
dnem tě dáví, na nerv brnknou...

I mně to sny dělají:
Mávaj' mi. Však nelaji.

básněnka: zenge: zdravím... Finiste:-)

zenge: ST letům tvým
jasný sokol°)

básněnka: Špáďa: wow...hledáš dobře...přihořívá:-)

Špáďa: První tečka: v oční lince!

Druhá, třetí? V dlaních prince...

A jak voní!
            Po vanilce!

básněnka: Špáďa: kde mám tečku? Hledej princi:-)

Špáďa: Ochutnávač teček
tuhle dosud nečet:

Než ty bílé z mochomůrky
to radš hravé ze Sněhurky!

Hej, Sněhurko! Zvedni vlečku!
Svou nejhezčí kde máš tečku?
Na líčku či na šátečku?

básněnka: ttragelaf: jůůůů dík za zastávku...že neznáš Táňu...to nevadí...já se stejně jmenuju jinak:-)

ttragelaf: .. ale nééé - tajuplnost kolibříků je za nehty a pod jejich bělavými půlměsíci pestří nektarem, kde slovo pestří není adjektivum, ale sloveso (pestřit). Já přece žádnou Táňu neznám.

Květka Š.: v jahodovém tichu létat
s tím kolibříkem by to šlo...:-))

matousekKkrejca: krásná básnička a samozřejmě ST

básněnka: Špáďa: drahej pane, dík za optání,kolibřík je u Táni a sokola maj u sousedů,už dávno vyvedl mladý,ale pořád má jasný oko, pěknej hrudní košíček a kvalitní křídla,asi se dám tedy na sokolnictví páč u ornitologů se nudím,jinak počasí je celkem ucházející ...;-)

básněnka: Všem díky za komentáře :-)

Špáďa: Kolibřík ve dlaních
svolil se ku hraní,
vzalas jej do kola,
změnil se v sokola.

Špáďa: Unikát? Pták, inu...

la loba: létej pomalu a nízko...pro jistotu

Kajuta: Tady má někdo rád jahody. :)
Kolibříka Srdce kmitá jak o živoT.

básněnka: zelená víla: taky jsem ráda na světě a hlavně ten směr neztrácet:-)

vavaoko: Nevím, jak je to s těma kolibříkama, ale je to zase fajn.
ST

myšlenka pouhá: :) ST