Po siluetě…

Já jen ST

hm...doznívání noci, jo krásné...

Mě napadlo: něžná bouře..

Kajuta:usmívám se...

\jako vždy výborná ST

matousekKkrejca: moc ti děkuji :-)

chvilku jsem její něhou potažené kosti držela na dlani ... tahleta věta mě vytáhla vzpomínku jak jsme pohřbívali dědečka. Byly mrazy, hrobník v Domašově byl už hodně starej, zem promrzlá a tak jsme mu šli pomoct. Kopali jsme hrob na místě, kde 12 let byla pohřbena babička. Kupodivu její rakev ještě držela. Z babiččina těla zbyla kostra, šaty se úplně rozpadly, jen na lebce byl neporušený šátek. Babiččiny kosti jsme pak uložili vedle dědovy rakve. Hluboký zážitek a vůbec ne nějak těžký nebo škaredý. Dost mě to dalo dobrého.

René Vulkán: o tom to je..můžeš mít různé zážitky...rozumím

V noci mají oči spát...St...

Květka Š.: ale někdy nemůžou...díky Květuško

mladý střihač siluet
ve stínu vrby u jezírka
kde první leknínový květ
a vodní lysky pírka
zná jiný rozpustilý svět

on nejraději mívá děti
tak neposedné na pohled
ve hbitých prstech čas jen letí
pak z A pojednou je zet
a silueta skončí v smetí
*

jc senior:
vrba si s lístky jenom hraje
a já si oči zakryla v prudkém slunci
jinak by ty lístky do nich napadaly
hbitými prsty ...v šeroslepu

Ve dne i v noci
v létě i v zimě
čteš se pořád stejně
krásně snivě...

labuť:děkuju za tvoji čtenářskou přízeň:-)

...láska je někdy opravdu těžká...
ST

severanka: to je...když maluješ horkou dlaní jen siluety...

Pěkně napsaná mini básnička :) Zahřála i zamrazila :)

Jackie Decker: taková má být:-)

kdyby jen v noci.. mě nejdou uzvednout ani dopoledne :) ale na siluety.. to jsou hbité jak čiperky ;)

:) ST

.
ty těžké oči
ta těžká víčka
jak dobře znám
za nocí
kdy snům podléhám
.
ráda ST dám
:)

Lota: děkuju...:-)

Oči zvedám k nebi, také jsou čím dál těžší. ST

to bude chtít častějc do posilovny...:)

Dota Slunská: vyfasovala jsem činky na posilování řas...úžasný vynález:-)

Marně pátráš po siluetě...,
zved' se bos... i uletěl...
Sny, jak ptáci přelétaví,
v noci baví a pak frrr(nknou),
dnem tě dáví, na nerv brnknou...

I mně to sny dělají:
Mávaj' mi. Však nelaji.

Špáďa:
kdopak by se bál
když siluety mají bál?
Též nelaji, není proč...život je jen kolotoč...