Veru

mutil: Smutné je, když si své letky zastříhneme sami.

mutil: pod korunou lípy
trefily mne Amorovy šípy
proč jen mne trefily ale
srdce sice tluče, však duše bolí stále

mutil: ahoj, jsem doma, zlato!
a nic, ni ozvěna neodpoví na to
zapomněl jsem, že v domě nikdo není
a já propadám se do zapomnění
(Prožito. Ale už dávno.)

Občas zhudebňuji pomocí umělé chytrosti starší dílka, písničky vkládám i sem. Z roku 2012 tu mám na toto téma Divadlo a nedávno jsem přidal i tu písničku.

Gándhí: příběh ten křehký nepřetni
prosím
zůstaň diskrétní

Veru: M.A.Rek: A jak! ( ale ono je ticho a ticho, ze jo.... ;-) )

M.A.Rek: Taky slýcháváš ticho křičet?

zenge: Líbí

kroužek71: Smutné Veru ...

Lilith: Tichounké ST

divoženka1: ZůSTane v srdci a v duši láska navždy
nezmizi na druhý břeh

M.A.Rek: Uplatit Chárona?

Není tolik obolosů
na takovou výhru losu...

j.m.: I hadi tu mají své místo.

Gándhí: co s takovým ... oním
básni se jen tiše kloním

Lilith: Je mi to nějak blízký...
Napsalas to dobře

CULIKATA: Pěkně napsáno.
Bolest v srdci zbyla, když had zmizel ze života, po důvěře byla veta, had shlédl se v lesku zlata...

Špáďa: Tak to chodí
u jabloní:
Nejprv plodí
a pak roní,
když ty plody
hadům voní.

blue: z vesmíru ..

Dnes budu milovat. Než promluvím, budu naslouchat.
Než začnu kritizovat, budu odpouštět.
Než začnu soudit, budu přemýšlet. Budu pamatovat na to, že až toto všechno skončí, pak jediné, na čem bude opravdu záležet, bude to, jak jsme se chovali jeden vůči druhému a jak moc jsme milovali.

mutil: Taky rád mlčím, jsem Ryba, ale tady musím říct, že je to proSTě nádherné.

mutil: Dlouho jsem tu nebyl. A první ohlédnutí patří mé oblíbené Veru, která STále tvoří nádhernou poezii.
Inspirace bohužel někdy bolí, známe to všichni. Bude líp! Safra, to už někdo říkal.

blue: nezničí.. jen nabereš životní moudra..