Třicátý první podzim

...
» autorka: Veru
Zas je tu podzim
Třicátej první

A to mě láme...


Kolik je to let

co se spolu
známe


A kolik je to let
co se mi tak

strašně stýská


Po tom
kdy mohla jsem Tě
vidět

zblízka


* * *

Teď tu ve svým
světě

na místě
stojím

a jenom slepě
tápu


Je to osud nebo vyšší moc
co nechce mi dát k Tobě


-Mapu



* * *



A ač zdá se to
tak strašně
prostý

- nesejdem se -

Stavíme mezi sebou
jenom vzdušný

Mosty


* * *


A moje srdce ještě
neumřelo,

ještě křičí....


Jestli to takhle
má být dál



Odejdi



- nebo mě to

zničí





9/2021
Tipů: 11
» 22.10.21
» komentářů: 2
» čteno: 249(11)
» posláno: 0


» 27.10.2021 - 01:58
nezničí.. jen nabereš životní moudra..
» 27.11.2021 - 23:46
Dlouho jsem tu nebyl. A první ohlédnutí patří mé oblíbené Veru, která STále tvoří nádhernou poezii.
Inspirace bohužel někdy bolí, známe to všichni. Bude líp! Safra, to už někdo říkal.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Mlčeti zlato | Následující: O jabloni

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.