sailorr

Kapka: Nebojím se. Mám plno STrachů
jen

Vidím louky vlčích máků
vrací mládí, lásky sen...

vavaoko: Hrdinové mají STrach. Nebojí se jen blázen.

drsnosrstej kokršpaněl: propojenost lidí s časem je jednoznačně omezená; limita funkce rozhodně nemíří k nekonečnu, chceš-li to slyšet matematicky... A Maxim má jako vždycky pravdu :)

M.A.Rek: ST

Elisabeth.S: Lidé jsou jak hvězdy
laskají, odchází za mraky
i vracejí se , bohužel ne vždy:-(
ST!

Lilith: Lidé do našeho života přicházejí, ale i odcházejí... vím, že ve správnou chvíli potkám toho správného člověka a když odezní staré přátelství, názory se rozcházejí a porozumění není už co bývalo, je čas odpuštění a opuštění... život je o potkávání... mám jen málo přátel, ale jsou opravdoví a jsem s nimi spoustu let, děsí mě hrůzy na facebooku, že lidé nasbírají stovky přátel... to opravdoví přátelé nejsou... nemám facebook
Tobě ST*

vavaoko: Znám to. Najednou zjistíš, že to již nejde. Že ten naproti tobě již není tím, koho jsi znal. Ani ty sám již nejsi tím, kým jsi býval, ale sám se sebou zůstat musíš. Potom je jen jedno východisko. Rozchod.
Dám ti ST

Kapka: ST

ttragelaf: nemusí to být pýcha
prostě přijde situace
vítr a smrš´t´
a
ono se ukáže
že každý jsme umístěný
v jiné struktuře světa
což celých 10 nebo 20 let
nemuselo být znát

tak prostě odpluješ
jinak by jsi to už nebyl ty

ale potkáš nové přátele
to tak je

moc držím palce

byron: Pak pro každého boj...vždyť je to křehké a i slovo dokáže rozbít...!!
ST

M.A.Rek: Sám ji dáváš křídla... ST

Elisabeth.S: PřenéST se přes...:-)

Psavec: Dám ST.

Lilith: ST

Gándhí: ST

J.F.Julián: St

Kajuta: ~ST~

vavaoko: Ale nehmotná, tedy básnická křídla, jsou fajn, ne?
Máš ST

ttragelaf: ST

Kapka: Souhlas s Byronem, ST