Marta Valenová

Marta Valenová: Kapka: ano...

vavaoko: Znal jsem jej jen osud. Jeho díla i komentáře mých i
jiných děl, mi budou chybět. Škoda básníka..

Kapka: Co říci více... zapálit svíce a smutně vzpomínat

Marta Valenová: Petra: moc pěkně řečeno...

Petra: ;(

slova z mého hrdla... ztichla,
obloha potemněla,
ne není to tím, že je noc.

Moje myšlenka si.... vzdychla,
duše mně připomněla,
jakou mají Andělé, nad námi moc.

Marta Valenová: Petra: děkuji, krásně jsi to řekla...

Petra: Myslím... tedy... těžko hledám slova, ale věřím, že to tam nahoře spolu dobře válí... píšou dál básně, jenom hvězdy nám je poví... přes slzy ani nevidím na klávesnice a proto se omlouvám za případné chyby.

Marta Valenová: Mbonita: děkuji, já také, oba dva, hodně pro nás všechny znamenali, hodně dokázali dát...

Mbonita: Francisco..dar múz,básník,malíř a filosof slov..byl mi drahým přítelem,rádcem i kritikem...mám ho v srdci hluboko

Marta Valenová: zelená víla: vím...

zelená víla: na konci je vždy světlo i tepleji než v jeskyni...

Marta Valenová: Verena: to ano...

Verena: Temné jeskyně nebrat...hodně sil na cestu ven.

ttragelaf: Marta Valenová: Jednotlivá sdělení se mi zdají delší, než rýmy, do kterých jsou rozdělená. Kdyby to bylo psáno jako proza na jeden řádek, zůstane to stejně poezií. Si myslím.

Marta Valenová: ttragelaf: děkuji moc, specifikuj blíže, jak se mám držet řádků...

ttragelaf: jsi básnivá proza
báseň je póza

vytříbena
prosta zmatků
tak drž se
řádků

Marta Valenová: básněnka: děkuji..no, kdo ví, co jsem...

Marta Valenová: Kapka: ano

básněnka: jsi speleolog?...to chce čelovku na helmu...smutná..ale pěkná ST

Kapka: Cestu ven najdi hladce, je vidět světlo v dálce...