Jdu temnou jeskyní» autorka: Marta Valenová |
Jdu temnou jeskyní
nikoho tam nevidím.
Jen stíny zemřelých
na mě volají.
Hlavně těch sebevrahů
co odpuštění neznají
a jejich duše staly se bludnými.
"Odpustíš nám Ty,
milá ženo?"
prosebně volají.
Netopýři nade mnou
létají
smutně pískají.
Procházím temnou jeskyní
co kamen, krápník
to ozvěna nářků.
Kdosi mě zvolil
pro tuto cestu?
Zdalipak já
to ještě unesu...
Pro lidské duše
mít správný klíč.
Dávat jim útěchu
úsměv a vnést klid...
Jdu temnou jeskyní
nejsi se mnou.
Nikde Tě nevidím...
nikoho tam nevidím.
Jen stíny zemřelých
na mě volají.
Hlavně těch sebevrahů
co odpuštění neznají
a jejich duše staly se bludnými.
"Odpustíš nám Ty,
milá ženo?"
prosebně volají.
Netopýři nade mnou
létají
smutně pískají.
Procházím temnou jeskyní
co kamen, krápník
to ozvěna nářků.
Kdosi mě zvolil
pro tuto cestu?
Zdalipak já
to ještě unesu...
Pro lidské duše
mít správný klíč.
Dávat jim útěchu
úsměv a vnést klid...
Jdu temnou jeskyní
nejsi se mnou.
Nikde Tě nevidím...
Tipů: 10
» 02.01.13
» komentářů: 17
» čteno: 656(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 02.01.2013 - 12:00
krizekkk
V jeskyních bývá mnoho chodeb, na jejichž koncích uzříš světlo. ST
» 02.01.2013 - 18:23
ttragelaf
jsi básnivá proza
báseň je póza
vytříbena
prosta zmatků
tak drž se
řádků
báseň je póza
vytříbena
prosta zmatků
tak drž se
řádků
» 02.01.2013 - 18:34
ttragelaf: děkuji moc, specifikuj blíže, jak se mám držet řádků...
» 02.01.2013 - 18:39
ttragelaf
Marta Valenová: Jednotlivá sdělení se mi zdají delší, než rýmy, do kterých jsou rozdělená. Kdyby to bylo psáno jako proza na jeden řádek, zůstane to stejně poezií. Si myslím.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Tik tak... | Následující: Utichl druhý z nás