Marťas9

Lilith: To ano :-)

Marťas9: Děkuji Lil, Moje maminka byla do 81 v pohodě, akční, samostatná. Pak na půdě spadla, ocitla se nehybná v nemocnici. Brzy nám ji vrátili domu,bydlela sama v domě, taťka už nežil. Museli jsme přispusobit vše, dcerka odešla z práce , byla z ní přes den, já k ni chodila před práci a večer. Když se její stav zhoršil vzali jsme ji k nám domů , umirala blizko svých blízkých v 83 letech.

Lilith: Moje maminka ležela půl roku. Odešla v 53 letech.
Jste nádherná pečující rodina. Slza v oku. Dojemné dílko.

Marťas9: Lilith: Ano Lil, děkuji moc...

Lilith: Hlavně zdraví a radost ;-)

Marťas9: Lilith: Kdo by se nehoupal... Díky Lil...

Lilith: Já se houpu pořád a vím, že nakonec mě houpačka shodí dolů do teplýho peklíčka ;-)

René Vulkán: Jasně, prožíváme to, napsal jsem to s nadsázkou, pěkné převládá.

Marťas9: René Vulkán: Ano, jde to většinou jen dolů, ale jsou zde i světlé chvilky, které to zpomalí a je i lépe... Děkuji za komentář

René Vulkán: už stárneme spolu
není to jak na houpačce
ale jenom dolů

Marťas9: Zeanddrich E.: Díky může být. Na přednes je to asi lepší. Myslela jsem to jako v množném čísle...
Ale díky za tip..

Zeanddrich E.: (Hezké to je; - ale u závěrečného verše bych asi ubral slabiku; - co třeba:

...že nemám chodit v bačkorách... :) )

Zeanddrich E.: ...:)

Marťas9: Lilith: Děkuji Lil...

Lilith: :-)

Marťas9: Lilith: Odvážná holka... Já jsem byla vždycky takový strašpytel. Asi to vnoučata podělila... Děkuji Lil..

Marťas9: Radegast: Díky moc za hezké řádky...

Lilith: Mám fotku ze školky. Zírám vykuleně nadšenýma očima a nataženýma rukama na Mikuláše a čert za mnou zbytečně rachtá řetězama... nevnímám... hihi ;-)

Radegast: Připomínání dobra a zla, viny a odpuštění... Hezký to svátek.

Marťas9: Lilith: Paleček nahoru za Tvůj komentík, děkuji..