Marťas9

Marťas9: Zeanddrich E.: Moc děkuji za Tvá slova...

Zeanddrich E.: Marťas9: Ano. Podzim stále více je obdobím mým nejmilejším (ale souvisí to nejen s počasím našim zdejším...)

Marťas9: M.A.Rek: Zasmála jsem se, díky za komentář...
Jestli pleš a nebo vlasy, z toho nelámu si hlavu asi...
Hlavně zdraví a pohodičku, úsměv na tváři aspoň na chviličku...

M.A.Rek: Bylo by krásné to období
kdy vítr by česal mé vlasy
tedy, asi
když vzpomínky hladí
jak bylo krásné to období
kdy česal je, to byly časy

ovšem dnes
jen doufat v to by byla lež
neb dnes
vítr může leda hladit mou pleš

Marťas9: Květka Š.: Děkuji Květuško...
I to je řešení,
domácí to léčení...

Květka Š.: A když mrznou uši i ruce
zahřeje tě čepka,šála,rukavice.
Jak ale předpoví meteorolog
zahřeje tě trochu slunce
nebo taky grog...

Marťas9: M.A.Rek: Tak to čekáme dva...
Těším se až na ten letní v červnu...
To uteče, za chvíli máme po vánocích...
Díky za komentář...

Marťas9: René Vulkán:
Tak to máš fajn,
já žaluzie mám,
tam místa jsou,
kde paprsky projdou ...
Díky za komentář...

M.A.Rek: Mými roletami
jsou má oční víčka
pod nimi si oko
na mé slunce vyčká

trošilinku mrkne
roluje rolety
vidím vedle slunce
jak teď záříš i ty

jasnou zář dvou sluncí
vidím v plné kráse
ne však tak jak v písni
Flojdů od Waterse

ztrácí jas a sílu
ta slunce jež mám rád
v naději i bázni
čekám na slunovrat

René Vulkán: jestli je den nebo noc
často se popletu

mám totiž
velmi dobrou roletu

Marťas9: M.A.Rek: Moc díky za komentář...

M.A.Rek: Pletu, pletu, pletu
šály, ponožky i sítě,
pletu, pletu, pletu
dokonce s jinou si tě,
pletu, pletu, pletu
neustále v jednom kuse
pletu, pletu, pletu,
jen zapomněl jsem dodat "se"!

Marťas9: M.A.Rek: Moc děkuji za komentář...

Marťas9: M.A.Rek: Moc Ti děkuji za Tvé řádky...

M.A.Rek: Jó, ty temnoty...

Od stínu ke stínu
temnou nocí plout
hledající bloud
nahmatal jsem jinú

M.A.Rek: Je to tak...


Nadechni se, ano bolí to, jen to vyřvi,
ta bolest přejde a tvá máma je u tebe
i táta se dívá, zvykneš si, než zase
vydechneš naposledy, vyřvi to ze sebe.

Vydechni si, ještě máš čas, ne mnoho,
než na to sám přijdeš, než ti to dojde…
Než jedním dechem, a bez dechu,
do posledního dechu… než to přijde.

Závanem svěžího dechu i druhým se staň,
zafoukej do plachet a svoji loď popožeň,
dýchej pránájáma, bolesti pofoukej, sám
život vdechneš a pro něj dýchat budeš jen.

Nádech – výdech poslední, a co bude dál?
Jen knižní drak, a strachem jsi nedýchal,
„Moje křídla uragány a můj dech smrt!“
jak nemít strach, bys po dechu nelapal…

Marťas9: Besinka: Ano Jituško, děkuji...

Besinka: Dech je základ

Marťas9: Květka Š.: Moc děkuji...

Květka Š.: ..pěkné..