Helen Hadar

M.A.Rek: Sluší Ti to.
Myslím, ty verše...

Helen Hadar: Špáďa: Květka Š.: Moc děkuji! :-)

Květka Š.: PĚKNÉ..

Špáďa: „…v životě, ponoř se,
kde je nejprudší,
nejhlubší, …“

Pravdu díš, žít se má naplno.

Helen Hadar: zenge: j.m.: Ctirad Justus: Děkuji za zastavení a zanechaná slova, velmi mě těší a vážím si jich, děkuji :-)

Helen Hadar: zenge: Děkuji za přečtení a zastavení, Zenge, mám radost, děkuji :-)

Ctirad Justus: krásné jsou vůně snů, jež krouží jako ptáci.... po procitnutí zanechávají stopy krasobruslaře. Potlesk Tvým Kružbám (nádherný výraz - vystihující). Líbí.
CJ

j.m.: Ty víš .

zenge: na můj vkus
..málo tipů_¨)))
ST

zenge: máš to hezký:-)
ST

Helen Hadar: Dota Slunská: Lilith: Váhala jsem s vložením textu, nejsem si téměř nikdy jistá... mnohokrát děkuji za zastavení, mám velkou radost! :-)

Lilith: Toto dílko mne po dlouhé době zde opravdu zaujalo... paráda!

Dota Slunská: Moc pěkná poezie.

Helen Hadar: M.A.Rek: Moc děkuji za krásný komentář, velmi mě potěšil, děkuji :-)

M.A.Rek: Naděje je jen světélko v tmách
slepých očí,
a tichounká píseň šeptaná hvězdám
bouřlivou nocí.

Ale je.

Helen Hadar: Dota Slunská: Ano... moc děkuji!

Dota Slunská: Naděje je zvláštní.

Helen Hadar: Gándhí: Jejda, jsem poněkud v rozpacích, ale mám samozřejmě velkou radost. Moc děkuji, velmi mě těší!

Gándhí: Úžasný...

Helen Hadar: René Vulkán: Moc děkuji!

Původně jsem vložila bez posledních dvou vět, ale pak mě napadlo, že to je, proč vlastně text vznikl, bez nich by pro mne ztrácel na významu, i když by to možná textu jako takovému prospělo, tedy je vymazat. Mým problémem je, že nejsem básnířkou, spíše osamělým běžcem, chci-li se vyjádřit ze svých citů a emocí, občas použiju zřejmě, co mi utkví v paměti odjinud, to budou zřejmě tebou vzpomínané fráze, ač básně vyloženě nečtu a nevyhledávám. Tedy se omlouvám za svoji nedokonalost.

Moc a moc děkuji, vážím si Tvého zastavení! :-)