Besinka

Besinka: Lazar: já se snažila a zdravím od kočiček

Marťas9: Objímám Jituško, vím co prožíváš, taky mám takové chvilky, i když už je to dost dlouho co ta strašná chvíle přišla...

Lazar: Tak tato je skutečně optimistická. Ta na Literu je hodně smutná.

Besinka: Květka Š.: Děkuji za podporu

Květka Š.: -----------------
Neměj strach.
Luna tě pohlídá.
Potom ti pošle
do šera hvězdičky
a taky anděla.
Tak neplač.
Vrátí se máma?
Ty ptáš se anděla
máma od tebe
odejít nechtěla...

Besinka: tajemství přírody: přijdou zase veselé veršíky

tajemství přírody: Nepiš jen smutně, maminky jsou veselá kopa, a i když to tak někdy nevypadá, každý žertík příjde vhod.

Besinka: Lazar: potkáme se spolu,ale musím napsati ještě hodně básniček

Lazar: Pravdivě vyjádřený hluboký smutek. Ano - s maminkou to mám obdobně.

Besinka: tajemství přírody: mám radost a potěšení z tvého čtení mám

tajemství přírody: PÍŠEŠ, A TO JE MILÉ. DÍK, ŽE SE TI U NÁS LÍBÍ.

Besinka: ředitel: ano

Besinka: ředitel: ano přesně

ředitel: dvě lžičky kafe a jedna lžička cukru,
tak to máme v partě v práci...

ředitel: v Praze se musíš spoléhat na sebe

Besinka: M.A.Rek: kocourek je lepší závěr a děkuji za podporu

M.A.Rek: Besinka: ;o)

Besinka: M.A.Rek: změnila jsem zvířátko v závěru

Besinka: M.A.Rek: děkuji mockrát,s holoubkem je to složitější

M.A.Rek: No, s tím holubem... Nevím, nevím...

Vzpomínka na holubici míru:

Ne, nelze zapomenout
ten pohled na tebe
v těch dobách minulých,
snad nevrátí se zpátky,
jak před hospodou
pod plakátem s tebou,
a nápisem „posílíš mír“
jsi vyklovávala zvratky…